Revize se týká tzv. „pokročilé recyklace“, která měla pomoci při odstraňování plastového odpadu. Během ní se polymery plastů rozkládají na jednotlivé molekuly, z nichž lze následně vyrobit syntetická paliva nebo nové plasty. Nejběžnější forma, pyrolýza, tak činí pomocí tepla.
Shell do pyrolýzy investoval už od roku 2019 a propagoval ji jako způsob, jak snížit množství plastového odpadu. „Naší ambicí je do roku 2025 využít jeden milion tun plastového odpadu ročně v našich chemických podnicích,“ deklarovala firma podle britského listu The Guardian.
Litvínovská chemička chce začít recyklovat odpadní plasty novou technologií |
Nedávno však společnost tento slib odvolala: „V roce 2023 jsme dospěli k závěru, že rozsah našich plánů přeměnit milion tun plastového odpadu ročně na pyrolýzní ropu do roku 2025 je neuskutečnitelný,“ uvedla firma v letošní zprávě věnované udržitelnosti.
Podle Davise Allena z Centra pro klimatickou integritu jde o významnou změnu. „Je to uznání, že pokročilá recyklace se nevyvíjí způsobem, jak společnosti slibovaly,“ řekl britskému listu.
Odborníci již dříve upozorňovali na rizika pokročilé recyklace s tím, že způsobuje větší znečištění než klasická výroba nových plastů a je dokonce energeticky náročnější než tradiční recyklace. To však není důvod, proč Shell revidoval svůj dřívější závazek.
Chilský startup chce recyklovat pneumatiky. Vzniknou baterie do elektroaut |
Ve zprávě společnost uvedla, že za vše mohou změny na trhu.
„Shell registruje zájem zákazníků o recyklované chemikálie, ale jejich výrobu limituje nedostatek vstupních surovin, pomalý vývoj technologií a regulační nejistota,“ uvádí zpráva firmy.
Nedostatek surovin může znít paradoxně v okamžiku, kdy se každoročně vyrábějí stovky milionů tun plastů. Podle Guardianu však nelze obaly od potravin či prázdné láhve od sprchových gelů snadno recyklovat pyrolýzou. Pro ni jsou nejvhodnější čisté a složením shodné plasty, jenže jejich třídění a čištění je drahé.
Výsledkem je, že většina velkých zařízení na pyrolýzu se spoléhá převážně na zpracovaný průmyslový odpad. „Neboli to, co odpadne na zem při výrobě plastů,“ shrnuje Allen.
„Přibývá důkazů, že pokročilá recyklace často prostě nefunguje,“ potvrzuje Judith Encková, prezidentka advokátní skupiny Beyond Plastics. Například ve Spojených státech se už dvě z jedenácti recyklačních zařízení tohoto typu musela uzavřít a další fungují často jen v omezeném provozu.
Pokročilá recyklace a pyrolýza tedy zřejmě budou slepou uličkou, i kvůli svým problematickým dopadům na životní prostředí.
„Nikdy předtím jsem to neřekla, ale Shell zde učinil moudré rozhodnutí,“ míní Encková. „Chemická recyklace je znečišťující a nespolehlivý způsob, jak řešit rostoucí problém plastů,“ uzavřela podle The Guardianu.
