Secondhandový řetězec 2nd Street měl ke konci března v Japonsku 931 prodejen, zatímco Uniqlo jich mělo podle posledních dostupných údajů 794. Do roku 2035 chce 2nd Street rozšířit počet svých japonských poboček na 1 500.
Desítky tisíc tun textilu končí v poušti Atacama. Chile zoufale hledá řešení |
Růst trhu s použitým textilem nepohání pouze mladší generace. Japonští spotřebitelé v posledních letech čelí vyšší inflaci a poklesu kupní síly, zatímco slabší jen zdražil dovoz zahraničních módních značek.
„Náš obor byl v podobných podmínkách vždy poměrně odolný, zejména když inflace předbíhá růst mezd,“ řekl agentuře Bloomberg Masanori Takai, vedoucí pracovník společnosti 2nd Street, který má na starosti provoz prodejen.
Podle něj ale popularita řetězce není jen otázkou cenové dostupnosti. „Každá prodejna má jiný sortiment a každý kus je jedinečný. Zákazníci hledají něco kvalitního za rozumnou cenu – je to trochu jako hledání pokladu,“ zmínil.
Všichni už odešli. Japonský denim je globální fenomén, jen ho nemá kdo vyrábět |
Rostoucí zájem o použité oblečení se promítá i do finančních výsledků prodejce. Tržby řetězce 2nd Street ve finančním roce končícím letos v březnu meziročně vzrostly o 18 procent na přibližně 155 miliard jenů (20 miliard Kč).
Oblečení v oběhu
Zboží do obchodů dodávají především samotní zákazníci. Obchody vykupují pouze čisté a zachovalé kusy a platí za ně v hotovosti. Výkupní cena se určuje podle řady kritérií, mezi něž patří stav, aktuální trendy, značka či sezonnost. Například tatáž péřová bunda tak může mít vyšší hodnotu v listopadu než v červnu.
Takai uvedl, že vedle lidí, kteří vyklízejí půdy po rodičích, tvoří významnou skupinu zákazníků i pravidelní návštěvníci, kteří stejně často prodávají jako nakupují. Obchod pro ně funguje jako neustále se měnící šatník.
Žádné plasty, ruční šití. Majitelka butiku prodává i přes sto let staré šaty |
„Dnes je mnohem běžnější nakoupit, prodat, znovu nakoupit a znovu prodat. Lidé si díky tomu mohou vyzkoušet více stylů. Právě to pomáhá růstu našeho trhu. A tento trend je obzvlášť silný mezi zákazníky v teenagerském věku a mezi dvacátníky,“ řekl.
„Lidé z mé generace jsou zvyklí nakupovat oblečení levně a snadno. Nechtějí nosit stejné oblečení jako ostatní, raději si něco objednají online a do doby, než to dorazí, na to zapomenou,“ zmínila jedenatřicetiletá Ju Janagidaová z města Mijazaki, která své úlovky z druhé ruky sdílí na sociálních sítích. Aktuálně má na TikToku 25 tisíc sledujících.
„Nakupování z druhé ruky na místech jako 2nd Street působí na mladší lidi nově a vzrušujícím způsobem, a dokonce tak trochu cool,“ doplnila.
Podpora úřadů
Rostoucí obliby zboží z druhé ruky si všímají i jiné společnosti. Například japonský maloobchodní řetězec Muji, známý minimalistickým designem a nabídkou zboží pro domácnost i módy, začal zákazníky motivovat k vracení použitých výrobků, které následně po úpravách znovu prodává.
Zájem o zboží z druhé ruky podporují i úřady. Japonská vláda považuje secondhandový trh za jeden z nástrojů, jak omezit plýtvání a podpořit udržitelnější spotřebu.
Krejčí mizí z amerického pracovního trhu, zájem o jejich dovednosti ale roste |
Šintaro Murai, zástupce ředitele ministerstva životního prostředí, říká, že Japonsko si klade za cíl rozšířit svůj trh s použitým zbožím do roku 2030 o téměř třetinu na 4,6 bilionu jenů (608 miliard korun). Úředníci chtějí, aby do roku 2030 50 procent populace kupovalo nebo prodávalo alespoň jeden použitý předmět ročně – což je o zhruba 9 procentních bodů více než v roce 2024.
Japonsko není jedinou zemí, ve které roste poptávka po použitém oblečení. Americký trh se secondhandovou módou by měl podle zprávy společnosti ThredUp do roku 2030 dosáhnout hodnoty téměř 79 miliard dolarů (1,6 bilioni Kč). Růst táhne zejména zájem generací Z a Alfa o retro styl. Společnost McKinsey & Company pak odhaduje, že globální trh s použitým oblečením poroste do roku 2027 až třikrát rychleji než trh s novou módou, uzavírá Bloomberg.
