Dvaapadesátiletí Page a Brin jsou absolventi Stanfordské univerzity, kteří v roce 1998 založili startup v garáži svého přítele v Menlo Parku v Kalifornii startup založený na vyhledávání. Postupem času se Google stal gigantem s hodnotou téměř čtyři biliony dolarů, který pomohl upevnit pozici severní Kalifornie jako globálního centra internetového průmyslu. Nyní se oba rozhodli přerušit část vazeb se státem, ve kterém zbohatli, píše list The New York Times.
V období pouhých deseti dnů Brin zrušil nebo přesunul patnáct svých kalifornských společností, které spravují některé jeho obchodní zájmy a investice, mimo tento stát. Sedm z těchto společností – včetně těch, které zřejmě spravují jednu z jeho superjachet a jeho podíl v soukromém letištním terminálu na mezinárodním letišti v San Jose – se změnilo na subjekty v Nevadě.
Kalifornie řeší novou miliardářskou daň. Nemá cílit na příjmy, ale na majetek |
Brin se tak připojuje k Pageovi, který již podobné kroky učinil. Podle záznamů podalo minulý měsíc více než 45 kalifornských společností spojených s Pageem žádost o pozastavení činnosti nebo přestěhování jinam. Page také podle dokumentů koupil sídlo v hodnotě 71,9 milionu dolarů ve čtvrti Coconut Grove v Miami.
Florida i Texas
Omezování vazeb zakladatelů Googlu na nejbohatší americký stát jen podtrhuje důsledky kalifornského referenda, jehož výsledky mohou do budoucna ovlivnit nejbohatší obyvatele státu. Opatření navržené odborovou organizací zdravotnických pracovníků požaduje, aby Kaliforňané s majetkem přesahujícím miliardu dolarů zaplatili jednorázovou daň ve výši pět procent svého jmění. Pokud získá dostatek podpisů, aby se dostalo na listopadové hlasování, a bude schváleno, zpětně postihne všechny, kteří k 1. lednu žili v tomto státě. Ti pak budou mít pět let na jeho zaplacení.
Je mi to úplně jedno, říká šéf Nvidie. Miliardářské daně v Kalifornii se nebojí |
Potenciální daň z majetku již přiměla některé další kalifornské miliardáře k přesunu podnikání mimo stát. Minulý měsíc oznámil podnikatel a investor Peter Thiel, že otevřel kancelář pro svou investiční společnost v Miami. David Sacks, technologický investor a poradce Bílého domu pro umělou inteligenci a kryptoměny, představil novou kancelář pro svou venture kapitálovou společnost Craft Ventures v Austinu v Texasu.
Počínání Brina a Page je však výjimečné kvůli výši jejich bohatství, společný čistý majetek obou činí podle odhadů časopisu Forbes více než 518 miliard dolarů (10 bilionů Kč), a také kvůli tomu, jak úzce jsou spojeni s Kalifornií. Ačkoli oba v roce 2019 odstoupili z každodenního řízení společnosti Google a její mateřské společnosti Alphabet, zůstávají nadále členy představenstva společnosti. Brin se v poslední době více angažuje v oblasti umělé inteligence společnosti Google.
Většina bohatých zůstala
Referendum, které může vést k milionářské dani, má v Kalifornii odpůrce i zastánce a již vyvolalo širokou škálu reakcí. Guvernér státu Gavin Newsom označil tento krok za špatnou politiku, protože podle něj povede k tomu, že miliardáři se jednoduše přestěhují do států s příznivějším daňovým režimem. Poslanec Ro Khanna, jehož volební obvod zahrnuje část Silicon Valley, iniciativu naopak obhajoval, což vyvolalo kritiku ze strany technologických investorů a podnikatelů, kteří diskutují o financování jeho protikandidáta.
Jiní tvrdí, že navrhovaná daň by mohla odradit podnikatele a investory od Kalifornie, což by mohlo potlačit inovace. Reid Hoffman, miliardář a spoluzakladatel sítě LinkedIn, který pracuje i žije v Silicon Valley, označil tento návrh za hrozný nápad, který by mohl donutit zakladatele a vedoucí pracovníky prodat akcie společností, které řídí, jen aby splnili daňovou povinnost.
Miliardáři v Kalifornii se brání nové dani. Někteří se již přesunuli jinam |
„Špatně navržená daňová opatření podněcují daňové úniky, odliv kapitálu a narušení trhu, což v konečném důsledku vede k nižším příjmům,“ napsal na sociálních sítích.
Suzanne Jimenezová, která se na odborářském návrhu daně podílela, ve svém prohlášení uvedla, že exodus miliardářů z Kalifornie je přehnaný.„Drtivá většina miliardářů se rozhodla zůstat i po termínu 1. ledna,“ řekla. Pouze velmi malé procento podle ní odešlo před termínem, a to navzdory týdnům spekulací, že daň vyvolá hromadný exodus, uzavřel americký deník.
