Vesničané na ostrově Sherbro v Sierra Leone na západě Afriky hlasitě pokřikují a společně vytahují z moře rybářskou síť. Je potřeba společného úsilí nejméně desítky lidí, aby se podařilo na pláž dotáhnout zmítající se hejno makrel, barakud, rejnoků a mnoha dalších druhů ryb.
Tento druh pobřežního rybolovu tu má už dlouhou tradici. Místní si však stěžují, že úlovky v posledních letech výrazně poklesly. A všichni vidí stejnou příčinu: velké zahraniční rybářské lodě, píše web BBC.
Jedna z žen, Marie Pierreová, vybírá zatoulané sardinky z hromady vyhozených medúz. Tvrdí, že cizí lodě stále častěji nelegálně vplouvají do pobřežních vod, přestože zde platí oficiální ochranné pásmo, které jim má takový pohyb zakazovat.
Číňané loví v Perském zálivu ryby pomocí elektřiny. Záznam zneklidnil pozorovatele |
Řežou nám sítě, říkají rybáři
Rybář Musa Gassimo dokonce tvrdí, že dochází i k úmyslným útokům. „Večer nahodíme sítě a vrátíme se na břeh. V noci přijedou a schválně nám přeřežou lana.“ Ukazuje přitom na velké zahraniční lodě na obzoru. Podle něj stojí pořízení nových sítí pokaždé až 250 dolarů (přes pět tisíc korun).
Západní Afrika zůstává podle BBC světovým centrem nelegálního rybolovu. Jedna z posledních studií z roku 2024 uvádí, že přibližně 40 procent veškerých světových nelegálních úlovků pochází právě ze zdejších vod.
Studie odhaduje, že země západní Afriky kvůli tomu každoročně přicházejí dohromady o zhruba 10 miliard dolarů na příjmech a že situace ohrožuje potravinovou bezpečnost milionů lidí. Odborníci navíc tvrdí, že ani v následujících dvou letech nic podstatného nezlepšilo.
Thomas Turay, předseda Svazu rybářů Sierra Leone, říká, že průměrné úlovky jeho členů se v posledních letech propadly přibližně o 40 procent. Ani on o vinících nepochybuje.
„Nelegálního rybolovu je příliš mnoho,“ říká. „Moře patří nám, ale zahraniční trawlery sem v noci vplouvají a porušují sedmimílové ochranné pásmo. Přijíždějí až sem k pobřeží.“ Lodě podle něj kotví za hranicí zakázaného pásma, ale téměř každou noc do něj vplouvají.
Sedmdesátiletý rybář Abou Waisissé popisuje incident, při němž podle něj několik malých místních rybářských lodí přišlo o sítě, které trawlery přeřezaly. Pětapadesátiletý Mohamedi Kamara zase vypráví, že jeho člun poškodila při srážce velká zahraniční rybářská loď.
Makrela je v ohrožení. Její populaci decimuje nadměrný rybolov v Atlantiku |
Mohou za to Číňané?
Steve Trent, generální ředitel a spoluzakladatel mezinárodní organizace Environmental Justice Foundation, říká, že naprostá většina z problematických lodí pochází z Číny.
„V minulosti jsme tam vídali jihokorejská plavidla, tchajwanská plavidla i evropské lodě, které se dopouštěly nelegálních praktik. Dnes se ale podíváte po celém regionu a naprostá převaha patří těm čínským.“
Rybáři jsou navíc přesvědčeni, že nemají zastání, protože je vláda ani chránit nechce a viní ji z korupce. Tato obvinění však Sheku Sei, ředitel na ministerstvu rybolovu Sierra Leone, důrazně odmítá.
„Nelegální rybolov býval velkým problémem,“ říká. „Přijali jsme však řadu opatření, takže jeho rozsah se snižuje,“ uvedl pro BBC.
Sei upozorňuje, že všechna zahraniční plavidla nyní musejí být vybavena transpondéry sledujícími jejich pohyb a že na jejich činnost pravidelně dohlížejí vládní inspektoři. Trvá také na tom, že vysoké pokuty za porušení sedmimílového ochranného pásma představují dostatečný odstrašující prostředek. Nedokázal však uvést jediný případ, kdy by takovou sankci ministerstvo v posledních deseti letech uložilo.
Na nezákonný rybolov si posvítí i umělá inteligence. Pozná ho i „po sluchu“ |
Také čínské ministerstvo zahraničí nařčení z nelegálních praktik odmítá. „Čína je odpovědnou rybářskou zemí, důsledně prosazuje pravidla pro svůj rybolov a v souladu s mezinárodním právem rozvíjí s příslušnými zeměmi vzájemně výhodnou spolupráci,“ uvedlo ministerstvo v prohlášení.
Podle Trenta z Environmental Justice Foundation je řešením důslednější sledování komerčních plavidel a silnější mezinárodní tlak na Peking, a to i ze strany samotných spotřebitelů. Ryby ulovené v bohatých pobřežních vodách západní Afriky se totiž prodávají lidem po celém světě.
„Každý si může vybrat: chcete kupovat produkt, který byl uloven nelegálně, pravděpodobně neudržitelným způsobem a v podstatě ukraden chudé zemi, nebo raději produkt, který si můžete vychutnat s čistým svědomím?“ uzavírá.
