Vlámská ministryně hospodářství Hilde Crevitsová pro list Financial Times řekla, že vláda bude chtít glejt použít v případě, že rozhovory Bruselu s Londýnem nebudou úspěšné. „Belgie nebude váhat přihlásit se o toto právo,“ uvedla. První právní analýzy podle ní uvádějí, že pokud obě strany neuzavřou jinou dohodu, lze tři a půl století starou licenci nárokovat.
Zprávy o „Chartě rybolovných práv“ dosud vyvolávaly spíše úsměv a málokdo bral archivní listinu vážně. S krátícím se časem na uzavření dohody však vlámské úřady dospěly k závěru, že jim pravděpodobně listina zůstane v ruce jako poslední brexitová karta.
Královské privilegium zaručuje padesáti rybářům z Brugg navždy přístup do vod u Británie. Karel II. jej vydal z vděčnosti za to, že mu právě město na severu dnešní Belgie poskytlo útočiště v polovině 17. století, kdy během občanské války dočasně odešel do exilu po popravě svého otce Karla I.
Podle ministryně Crevitsové pochází z britských vod zhruba polovina všech úlovků vlámských rybářů. Těch je zhruba 2 500. Pokud by tam nemohli dále lovit, znamenalo by to pro ně existenční hrozbu, dodala ministryně.
Británie opustila evropský blok v lednu. Rybolov je vedle pravidel hospodářské soutěže a dohledu nad dodržováním smluv jedním ze sporných témat, která zatím blokují pokrok v rozhovorech.
Belgie patří spolu s Francií či Nizozemskem do skupiny unijních zemí požadujících v rozhovorech s Británií zachování současných kvót pro rybolov v britských vodách a odmítajících učinit jakýkoli ústupek. Podobně nekompromisní přístup však má však i britská vláda.
