V loňském roce Gazprom vytěžil celkem 416 miliard kubíků zemního plynu. Prodat se mu však povedlo jen 355 miliard a pro přebytečných 60 miliard kubíků nenašel využití. Jde přitom o obrovské množství, které odpovídá roční spotřebě Polska nebo jednoleté těžbě plynu ve Spojených arabských emirátech, píše ruský portál The Moscow Times.
Ložiska Gazpromu se nacházejí hlavně v severních ruských regionech. Dříve z těchto míst každý den proudilo do Evropy až půl miliardy kubíku plynu. Nyní jsou však exportní trasy téměř nevyužité.
Gazprom je největší oběť války na Ukrajině. Zoufale se snaží získat zákazníky |
„Otázka, co s tímto plynem nyní dělat, je naprosto zásadní,“ přiznal na nedávném petrohradském ekonomickém fóru ruský ministr pro rozvoj Dálného východu Alexej Čekunkov.
Plyn jako zdroj energie pro ruská datová centra?
Ruští odborníci s návrhy postupně přicházejí. Mezi ty nejskloňovanější se řadí využití přebytečného zemního plynu pro výrobu elektřiny. Ta by sloužila pro rozvoj a fungování blockchainových technologií a umělé inteligence.
Náměstek ruského ministra pro energetiku Pavel Sorokin je však názoru, že takové řešení z jeho pohledu nedává smysl, a to minimálně z ekonomického pohledu. Podle něj je totiž zemní plyn jako zdroj energie pro datová centra oproti jiným alternativám příliš nákladný.
Ruský plyn opět míří k vrcholům. Gazprom zvýšil zisk o 76 procent |
Sorokin proto přišel s dalšími možnostmi, které by pomohly hlavně ruskému uhelnému průmyslu. Ten je totiž dlouhodobě ve ztrátě a mnohé ruské firmy z tohoto sektoru jsou i velmi blízko bankrotu. „Můžeme vybudovat plynové elektrárny přímo u uhelných dolů,“ uvedl Sorokin.
Jednání s Čínou se vlečou
V minulých letech Gazprom dodával do evropských států až 200 miliard kubíků zemního plynu ročně. Nyní tento objem klesl na pouhých 30 miliard a v budoucnu může být kvůli ukončení tranzitu ruského plynu přes ukrajinské území dokonce ještě hůř. Gazprom přitom ovládá největší zásoby zemního plynu na světě.
Alternativní plány společnost stále postrádá. Hlubší jednání s Čínou se táhnou už léta a výsledky příliš nepřichází. V minulých letech sice došlo ke zprovoznění plynovodu do Číny s názvem Síla Sibiře, jeho kapacita však činí jen 38 miliard kubíků plynu ročně. To je proti ztrátám z Evropy výrazně méně.
Gazprom v minulosti uvažoval i o novém plynovodu do Turecka, ovšem opět bez výsledku. Jako nerealistický se jeví i plán ruského prezidenta Vladimira Putina, který by rád dovážel až 55 miliard kubíků plynu ročně do Íránu.
Gazprom musí propustit 40 procent lidí ze svého ústředí. Kvůli ztrátám v Evropě |
„Prodávat ruský plyn na íránském trhu je komerčně beznadějné. Írán nemá zájem zprostředkovávat reexport ruského plynu. Má vlastní přebytky a žádné možnosti je vyvézt,“ tvrdí ruský odborník na ropný a plynárenský sektor Michajl Krutičin.
Gazprom se zároveň topí ve finančních problémech. Jeho ztráta v roce 2023 dosáhla na 629 miliard rublů. Loni sice firma oficiálně skončila v zisku, plynový sektor ale vygeneroval dalších několik stovek miliard rublů ztrát. S fungováním Gazpromu nyní pomáhá hlavně ruský stát, který po počátku války na Ukrajině začal zvyšovat ceny plynu pro ruské domácnosti.
Mezi lety 2022 a 2024 se zvýšily o 24 procent a další zdražování je v plánu i v nadcházejících letech. Hovoří se dokonce o tom, že v roce 2028 mají platit ruské domácnosti za odběr plynu o 46 procent víc než v roce 2022, uzavírá The Moscow Times.
