Ukrajina je jedním z největších světových vývozců nejen pšenice, ale i kukuřice nebo slunečnicového oleje. Ruská invaze a námořní blokáda ukrajinských přístavů tak měla přímý vliv na celosvětové zvýšení ceny potravin. Některé země, například Somálsko, dokonce dohnaly k hladomoru. Po raketovém útoku na Oděsu vzrostla cena pšenice na burze v Chicagu o čtyři procenta na 7,86 amerických dolarů za bušl (v přepočtu 6 930 korun za tunu).
Ruské rakety zasáhly Oděsu v sobotu, pouhých dvanáct hodin poté, co ruský ministr obrany Sergej Šojgu podepsal v Istanbulu dohodu, která měla zaručit, že lodě budou moci plout bezpečnými námořními koridory. Dohoda přitom nepočítá s odminováním ukrajinských přístavů ani s vojenským doprovodem lodí převážejících obilí. Po útoku na přístav Rusko uvedlo, že cílilo na ukrajinské plavidlo převážející západní zbraně. Své tvrzení ale nepodložilo žádnými důkazy.
Rusko mířilo v Oděse na vojenské cíle, Ukrajina vyveze 60 milionů tun obilí |
Ukrajinský ministr infrastruktury Oleksandr Kubrakov v pondělí uvedl, že první lodě navzdory ruským útokům opustí své černomořské přístavy již tento týden. Kubrakov, který dohodu jménem Kyjeva podepsal, také dodal, že Ukrajina sice Rusku nedůvěřuje, ale „důvěřuje svým spojencům a partnerům, a proto byla dohoda podepsána s OSN a Tureckem, nikoli s Ruskem“.
Kdo náklad pojistí?
Trhy jsou ovšem v nynější situaci značně skeptické. Podle Máši Belikovové, zemědělské expertky agentury Fastmarkets, která se zabývá cenovým zpravodajstvím v oblasti komodit, odběratelé zatím vyčkávají, než zadají nové objednávky.
„Vývozci byli a stále jsou ohledně obilné dohody velmi pesimističtí,“ uvedla dále Beliková pro list The Guardian. „Nejdůležitější je, že Rusku nemohou důvěřovat, takže jakoukoli dohodu s Ruskem ve skutečnosti nevnímají jako dohodu,“ dodává.
Obecnou prioritou vývozců a odběratelů je podle Belikové přesun obilí naloženého na lodích, které od invaze stojí v ukrajinských přístavech. „Pokud vše půjde hladce, začnou pak uvažovat o přesunu toho, co je uskladněno v přístavech,“ domnívá se Beliková. Nové obchody podle ní ale zatím nejsou možné.
Jednou z velkých otázek, která se nyní objevuje, totiž je, kdo riskantní cestu obilí z Ukrajiny pojistí. „Je opravdu těžké zaručit nějakou bezpečnost pro posádku, pro náklad, pro lidi, kteří pracují v přístavu,“ upozornila Beliková.
Řešením mohou být turecké lodě
Momentálně se hovoří o tom, že pro budoucí vývoz mohou být použity turecké obchodní lodě. „Ostatní státy jsou vzhledem k hrozícímu nebezpečí zdrženlivější,“ řekl Tim Worledge, rovněž z Fastmarkets.
Turecké lodě však bývají menší, převážejí maximálně jen 10 až 15 tisíc tun, zatímco plavidla, které dříve vyplouvala z ukrajinských přístavů, obvykle převážela 40 až 70 tisíc tun nákladu.
Posledních pět měsíců Ukrajina využívá „mělkovodní“ přístavy podél Dunaje, který hraničí s Rumunskem, také ukrajinská železnice se snaží zvýšit vývoz po železnici do Evropy. Ukrajina nyní těmito kanály vyváží až 2 miliony tun obilí měsíčně, uvedla Beliková. Před válkou to přitom bylo 6 až 8 milionů tun měsíčně.
„Ruská invaze a přístup k vyjednávání, včetně útoku minulou sobotu, přiměly odběratele přemýšlet o diverzifikaci dodávek,“ uvedl Worledge. Ukrajinský ministr infrastruktury zmínil, že vývoz bude začínat z přístavu Čornomorsk, který je nejblíže ukrajinské hranici s Rumunskem. Beliková uvedla, že podle údajů o lodní dopravě uvízlo v přístavu od letošního 24. února nejméně 10 plavidel, což představuje více než 600 000 tun nákladu.
