Až dosud měla ruská centrální banka na tzv. repo operace, pomocí nichž pomáhá klasickým komerčním bankám s likviditou, alespoň nějaký limit. Ten se sice postupně zvedal a v pátek dosáhl už tří bilionů rublů (35,55 miliardy dolarů), v neděli však strážkyně ruské měny oznámila, že jakékoli stropy ruší. Zároveň také rozšíří okruh cenných papírů, které budou moci komerční banky využít jako zástavu oproti úvěrům u centrální banky.
Cíl je jediný – udržet ruský finanční sektor v chodu ve chvíli, kdy se pod tlakem sankcí předpovídá na pondělí zřícení kurzu rublu, run na banky a masové vybírání vkladů. Ruská ústřední banka se snaží obavy veřejnosti mírnit i prohlášením, že bankovní systém zůstává stabilní i po uvalení nových sankcí, platební karty dál normálně fungují a klienti se mohou kdykoli dostat ke svým penězům. To vše ovšem v situaci, kdy je twitter plný záběrů na fronty u ruských bankomatů.
Ekonomové však příliš nevěří, že by bezprecedentní finanční tlak Západu mohlo Rusko ustát. Ruské bankovní rezervy činí 643 miliard dolarů, z toho dvě třetiny drží ruská centrální v dolarech, eurech a potenciálně dalších „západních“ měnách, jako je japonský jen, připomíná ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.
Rusům tak na podporu domácí měny zůstanou jen čínské jüany a ta část rezerv, které drží ve zlatě.
„Historicky jde o bezprecedentní krok. Podobné opatření v minulosti Spojené státy uplatnily vůči íránské nebo venezuelské centrální bance, ale až v době, kdy už v těchto ústavech nebylo příliš co zmrazit. Devizové rezervy totiž v obou případech byly proti nynějším ruským titěrné. Nyní dějinně poprvé se zmrazení má týkat tak významného objemu rezerv a relativně významné ekonomiky, jež svého času patřila dokonce do skupiny G8 osmi nejvýznamnějších hospodářství světa,“ říká Kovanda.
Devizové rezervy jsou aktiva centrálních bank uložená v cizích měnách. Může jít například o cenné papíry a jejich odvozeniny, vklady, různé instrumenty Mezinárodního měnového fondu a podobně. Americké, ale pravděpodobně i evropské banky tak dostanou pokyn, aby požadavky ruské centrální banky nevypořádaly. Analogicky by Rusko nenašlo způsob, jak odprodávat například americké či německé dluhopisy.
Z ekonomického pohledu se tak pravděpodobně dá v pondělí čekat unikátní pohled na zřícení měny a kolaps ne zcela zanedbatelného hospodářského systému.
„Pro ty, kdo nejsou zběhlí v monetární a finanční politice, je to možná obtížné si představit. Ochromení centrální banky velké země je bezprecedentní a divoké,“ napsal na Twitter profesor ekonomie na univerzitě George Washingtona Steven Hamilton.
„Run na banky. Hyperinflace. Zavírání továren. Hromadění zásob. Propouštění…. Těžko předvídat všechny možné dopady,“ dodal.
Podle Kovandy se řadoví Rusové budou snažit své rubly z bank vybrat a ideálně je směnit do jiné měny. To bude ovšem dost obtížné a navíc je i otázka, zda se banky v pondělí v Rusku vůbec otevřou. „Lze také očekávat zvýšené převody do kryptoměn. Kreml navíc zřejmě bude muset přistoupit k nějaké formě kapitálových kontrol, případně úspory lidí znárodnit, aby s nimi mohl režim disponovat sám – za účelem nákupu potravin, léků, případně třeba i zbraní,“ míní ekonom.
Spekulace a prognózy jsou dost odvážné, úplně jasno ale bude zřejmě až za pondělního rozbřesku. Sítěmi i agenturami totiž až příliš často koluje okřídlená „ďábelská“ metafora. „Ďábel je v detailu,“ řekl agentuře Reuters například i Edward Fishman, expert na ekonomické sankce. „Uvidíme, jakých bank se například bude týkat vyloučení ze SWIFT,“ narážel na nejasné evropské vyjádření o zacílené této sankce jen na vybrané finanční ústavy.