Právě na cenu brambor jsou totiž ruské domácnosti citlivé. Za nynějším zdražováním stojí mimo jiné i loňský dvanáctiprocentní propad úrody. Podle think-tanku Romir ruské domácnosti v dubnu utratily za jídlo 35 procent svých příjmů, což bylo nejvíce za posledních pět let. Ve stejném období loňského roku to bylo 29 procent, píše agentura Reuters.
Ačkoliv se ještě loni jeden kilogram brambor v obchodech prodával v průměru za 43 rublů (necelých 12 korun), nyní se zákazníci musí smířit s cenovkou kolem 120 rublů (asi 33 korun). I přes obrovské rozdíly v průměrných i mediánových příjmech tak jeden kilogram brambor v marketech stojí momentálně více než v západních státech Evropy.
Ruská ekonomika jako domeček z karet. Není na tom tak dobře, jak se tváří |
Brambory ale nejsou jedinou komoditou, která v Rusku za posledních několik měsíců citelně zdražila. Týká se to totiž i cibule, zelí, mrkve či červené řepy. Mimochodem právě to jsou základní suroviny tradičního ruského boršče, který je mnohými Rusy považován za ukazatel růstu cenové hladiny. Zdražilo ale také máslo či vejce.
Obrat k lepšímu v červenci?
Vysoké ceny potravin jsou komplikací také pro Vladimira Putina. Právě ruský prezident totiž dlouhodobě vyzdvihoval ruské zemědělství jako příklad úspěchu v boji proti trvajícím sankcím ze strany Západu.
On i jeho blízcí se však snaží situaci v ruském zemědělství změnit. Dovoz zemědělských výrobků do Ruska totiž v posledních týdnech masivně stouply. Týká se to zejména již zmíněných brambor, které se do Ruska momentálně ve velkém importují z Běloruska či z Egypta.
Ruská ekonomika v roce 2025? Vysoká inflace i nižší prodej ropy a plynu |
„Loni byla zpočátku velká zima, pak zase sucho. Sklizeň kvůli tomu byla slabá,“ popsal pro Reuters loňskou situaci zemědělec Jaroslav Ivanov z farmy Sovchoz Sergijevskij.
Ruští zemědělci říkají, že za cenovými nárůsty se kromě loňské špatné úrody stojí také rostoucí náklady na paliva, techniku, hnojiva i pracovní sílu. Zmiňují ale také i politiku centrální banky, která již několik let udržuje velmi vysoké úrokové sazby.
Ke stabilizaci cen brambor by podle ruské ministryně zemědělství Oksany Lutovové mělo dojít během letošního července. Mimo jiné i díky sklizni, která by proti loňsku byla být letos daleko úspěšnější.
Odnáší to nejméně majetná vrstva
Analytici nyní říkají, že vysoké ceny potravin v Rusku odnáší zejména nejméně příjmová vrstva společnosti. Mimo jiné proto, že ruská inflace jen v případě potravin, léků a energií v dubnu přesáhla hranici 20 procent. To je obrovská komplikace i pro ruské důchodce. „Na nízkopříjmové skupiny dopadá inflace v Rusku nejtvrději,“ říká Sergej Alexašenko, který je bývalým představitelem ruské centrální banky.
Až válka skončí, Rusko se vrátí do našeho systému, těší se Orbán |
To částečně potvrdila také guvernérka centrální banky Elvira Nabiullinová. Po posledním zasedání totiž přiznala, že ceny jídla jsou zásadním faktorem, který ovlivňuje inflační očekávání obyvatel. Vysoké ceny potravin jsou zároveň jedním z hlavních důvodů, proč ruská centrální banka dlouhodobě udržuje velmi restriktivní měnovou politiku. Momentální úrokové sazby se totiž stále pohybují kolem 20 procent.
„Lidé každý den nekupují mobily a televize. Kupují jídlo. A pokud ceny potravin rostou rychleji, formují se vysoká inflační očekávání,“ uzavírá guvernérka ruské centrální banky pro Reuters.
