Plynovod Síla Sibiře 2 má propojit naleziště na poloostrově Jamal s čínským trhem přes území Mongolska. Pro Rusko je více než 2 600 kilometrů dlouhý projekt strategicky zásadní, protože po ztrátě evropských odběratelů v důsledku války na Ukrajině hledá nové odbytiště pro svůj plyn, píše The Moscow Times.
Po invazi na Ukrajinu se export ruského plynu do Evropské unie propadl z předválečných 157 miliard kubíků na pouhých 18 miliard ročně. I proto není překvapivé, že Moskva v posledních letech za výstavbu plynovodu v Pekingu intenzivně lobuje.
Gazprom zvýší dodávky plynu do Číny, podepsal dohodu o plynovodu Síla Sibiře 2 |
V době války na Blízkém východě navíc může argumentovat i tím, že přibližně třetina čínských dovozů zkapalněného plynu v roce 2025 pocházela právě z regionu Perského zálivu. Případné uzavření Hormuzského průlivu by tak mohlo dodávky výrazně ohrozit. „Narušení provozu v Hormuzském průlivu zdůrazňuje význam plynovodů pro bezpečnost dodávek,“ řekl pro The Moscow Times analytik Michal Meidan.
Čína jedná i s Turkmenistánem
Rusko momentálně dodává do Číny přibližně 40 miliard kubíků plynu ročně prostřednictvím plynovodu Síla Sibiře 1. Dalších zhruba deset milionů tun LNG pak proudí z Ruska do Číny po moři. Pokud by se však Moskvě podařilo prosadit výstavbu plynovodu Síla Sibiře 2, mohl by se ruský podíl na čínském trhu zdvojnásobit z dnešních přibližně deseti na dvacet procent.
Dodávat plyn Evropě můžeme přestat hned, jsou to ale jen úvahy, přemítal Putin |
Čína ale současně uzavírá dohody i s dalšími dodavateli. Vicepremiér Ding Süe-siang se například dohodl na rozšíření energetické spolupráce s Turkmenistánem. Strategie Pekingu je totiž dlouhodobě jasná. Nechce být závislý pouze na jediném dodavateli surovin. Jednání mezi Čínou a Ruskem navíc komplikují i cenové požadavky Moskvy.
Generální ředitel Gazpromu Alexej Miller oznámil v září loňského roku podpis právně závazného memoranda s čínskou státní energetickou společností PetroChina o výstavbě plynovodu Síla Sibiře 2. Analytici však už tehdy upozorňovali, že dohoda zdaleka není konečná a neobsahuje některé detaily, například cenu dodávek nebo to, kdo bude samotný plynovod stavět.
Rusko nejspíš bude muset ustoupit
Tyto otázky se ale Rusku a Číně pravděpodobně nepodařilo vyřešit dodnes. „Rusko nakonec nejspíš bude muset přistoupit na nižší ceny, než jaké si vyjednalo u plynovodu Síla Sibiře 1. Gazprom totiž v současnosti nemá příliš mnoho jiných možností, kam své dodávky výrazněji směřovat,“ uvedl analytik Laurent Ruseckas ze společnosti S&P Global.
Rusko láká jižní Asii na slevy plynu. Nabízí LNG, jehož původ skrývá |
Rusko loni prodávalo Číně plyn za průměrnou cenu 249 dolarů za tisíc metrů krychlových. Podle analytika Ruseckase se ale případnou výstavbu dalšího plynovodu mezi Ruskem a Čínou rozhodně nepodaří dokončit dříve než po roce 2030.
Spotřeba plynu v Číně se za poslední dva roky zvýšila o více než pět procent a v roce 2025 dosáhla 456 miliard kubíků. Prognózy přitom počítají s tím, že do roku 2040 by mohla čínská poptávka vzrůst až na 610 miliard kubíků ročně, uzavírá server The Moscow Times.
