Moskva selhání u obsluhy zahraničního dluhu dosud odmítala s odkazem na to, že peníze odeslala, ale věřitelé je nedostali kvůli západním sankcím uvaleným na Moskvu.
Rusko mělo 27. května zaplatit úroky ze dvou emisí zahraničních dluhopisů v celkovém objemu zhruba 100 milionů dolarů (asi 2,3 miliardy Kč), ale věřitelé peníze nedostali. V neděli večer uplynula 30denní lhůta, kdy Rusko ještě mohlo sjednat nápravu.
„Dne 27. června, kdy skončila ochranná lhůta třiceti kalendářních dnů, neměli držitelé ruských dluhopisů platbu kuponů ze dvou emisí eurobondů za 100 milionů dolarů. To podle naší definice považujeme za událost selhání,“ uvedla ratingová agentura Moody’s, z jejíhož oznámení citují zahraniční tiskové agentury. Další selhání při obsluze ruského dluhu podle Moody’s lze ještě očekávat.
Rusko ztratí další příjmy. Státy skupiny G7 míří k zákazu dovozu zlata |
Kvůli sankcím, které západní státy na Rusko uvalily za jeho invazi na Ukrajinu, nemá Rusko přístup k mezinárodní finanční infrastruktuře, platby do zahraničí tedy nemůže dokončit. Rusko se tak ocitá v platební neschopnosti u závazků vůči zahraničí poprvé od bolševické revoluce před více než 100 lety.
Kurz rublu na mezibankovním trhu v Moskvě v úterý dopoledne vykazoval mírný růst a dolar se prodával za 53,27 rublu. Ztrácel tak proti rublu asi 0,2 procenta. Podobně k euru si rubl připisoval 0,3 procenta na 56,13 rublu. Kurzy jsou ale do značné míry umělé a neodrážejí skutečnou nabídku a poptávku. Po invazi totiž Kreml zavedl omezení pohybu kapitálu a mimo jiné nutí exportně orientované ruské firmy povinně směňovat většinu získaných deviz na ruble. Teď se navíc blíží konec měsíce, kdy se platí měsíční zálohy daní, což poptávku po rublech zvyšuje, uvedla agentura Reuters.
Akcie na burze v Moskvě v úterý dopoledne vykazovaly podle hlavního indexu RTS denominovaného v dolarech pokles o 0,4 procenta na 1422 bodů. Index MOEX, který má stejné složení, ale je denominovaný v rublech, ztrácel 0,6 procenta na 2403 bodů.
Omezení pohybu kapitálu v Rusku je jedním z důvodů, proč si rubl v letošním roce vede ze všech měn ve světě nejlépe. Mimo jiné to pomáhá mírnit dopady platební neschopnosti na ekonomiku, které podle analytiků i tak nebudou velké. Rusko sice už nějaký čas nemá kvůli invazi přístup na mezinárodní kapitálové trhy, podle agentury Bloomberg si žádné peníze v dohledné době ale ani půjčovat nemusí, protože má vysoké příjmy z prodeje nerostných surovin, zejména ropy a zemního plynu.
Peníze máme
Zda je země v platební neschopnosti, může rozhodnout například Mezinárodní sdružení pro swapy a deriváty (ISDA) se sídlem v New Yorku, často ale verdikt vynese některá ze tří uznávaných ratingových agentur. Vedle Moody’s to může být ještě S&P Global Ratings a Fitch Ratings. Kvůli západním sankcím teď ani jedna z nich nemůže rating Ruska poskytovat, Moody’s ale svůj verdikt k ruskému dluhu přesto vynesla, uvedl server časopisu Forbes.
Připravujte se na úplné zastavení dodávek ruského plynu, varuje Evropu šéf IEA |
Peníze, které Moskva věřitelům odeslala, kvůli sankcím uvaleným na Rusko neprošly přes mezinárodní vypořádací centrum Euroclear v Belgii. To zajišťuje hladký průběh zahraničních plateb. Peníze tak nyní leží v ruském centrálním depozitáři, kde teoreticky mohou být tak dlouho, dokud se spor mezi Ruskem a Západem nevyřeší.
Moskva neuznává, že je v platební neschopnosti. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov už v pondělí řekl, že Rusko platbu úroků odeslalo a pokud peníze nedorazily, mají se držitelé dluhopisů obrátit na západní clearingová centra, která odmítají platby z Ruska předat dál. „To není náš problém,“ řekl v pondělí Peskov.
Malý význam pro Rusy
Pro obyčejné Rusy, kteří bojují s dvojcifernou mírou inflace a velkým hospodářským poklesem, má však tato platební neschopnost zatím jen malý význam.
Ruská platební neschopnost je do značné míry zatím především symbolická, protože si v současnosti kvůli uvaleným sankcím ani nemůže půjčovat peněžní prostředky na mezinárodních globálních trzích. Díky bohatým příjmům z exportu ropy a plynu to zároveň nyní ani nepotřebuje, přesto však platební neschopnost může Rusku do budoucna navýšit jeho výpůjční náklady ze vzatých půjček.
Bankrot Ruska je spíš technická záležitost, dopady zatím nepocítí |
Pozornost se v tomto ohledu nyní přesouvá na investory. Ti mají nyní tři roky na to, aby se o své dlužné peníze přihlásily. Jinak se jejich nárok zneplatní „Většina držitelů dluhopisů bude vyčkávat,“ řekl Takahide Kiuchi, který je ekonomem z Nomura Research Institute v japonském Tokiu.
Agentura Bloomberg upozornila, že vzhledem k významné roli amerických bank v globálním finančním systému se tím Rusku ztížilo splácení vzatých půjček i u jiných institucí po celém světě. Podobné restrikce platí i v případě Evropské unie.
„Půjde o jeden z přelomových případů nesplnění závazku v historii. Rusko totiž bylo k platební neschopnosti donuceno ze strany jiné vlády,“ uvedl pro agenturu Bloomberg Hassan Malik, který je analytikem ve společnosti Loomis Sayles & Company LP.
Hlavní události s ohledem na ruský dluh v uplynulém století1918: Těsně před bolševickou revolucí v roce 1917 bylo carské Rusko největším mezinárodním dlužníkem na světě, protože si hodně půjčovalo na financování industrializace a železnic a po vypuknutí první světové války i na modernizaci armády. Po říjnové revoluci v roce 1917, kdy se k moci dostali bolševici v čele s Vladimirem Iljičem Leninem, nastal totální rozvrat hospodářství a 1. ledna 1918 Lenin anuloval všechny státní půjčky, jak zahraniční tak vnitřní, a Rusko oznámilo, že dluhy platit nebude. Nejvíce na to doplatila Francie a Británie, které utrpěly ohromné ztráty. Podle amerického historika a analytika dosahoval tehdejší zahraniční dluh Ruska v dnešních cenách 500 miliard dolarů. Trvalo až do poloviny 80. let, než Moskva část tohoto dluhu uznala. 1991: V roce 1991, kdy se rozpadl Sovětský svaz, se k dluhům po zaniklém impériu přihlásilo Rusko. Bývalý náměstek ministra financí Andrej Vavilov uvedl, že Ruská federace držela na konci roku 1992 dluhy ze sovětské éry kolem 105 miliard dolarů. Následovalo dlouhé jednání s takzvaným Pařížským klubem věřitelů. Své dluhy u Pařížského klubu věřitelů Rusko nakonec zaplatilo z příjmů z prodeje surovin. Poslední splátku dluhů pocházejících ještě z dob sovětské éry ve výši 22,5 miliardy dolarů Rusko uhradilo v roce 2006. Pařížský klub již předtím souhlasil s přijetím ruského návrhu splatit 51,4 procenta tohoto dluhu v nominální hodnotě a zbývající část s příplatkem zhruba 4,8 procenta, tedy asi jedné miliardy dolarů. Díky poslední splátce dluhu z dob sovětské éry se celkové zahraniční zadlužení Ruska snížilo asi o třetinu, protože před touto splátkou zahraniční dluh činil zhruba 70 miliard dolarů. 1998: Ruská vláda a centrální banka v srpnu 1998 oznámily změnu politiky směnného kurzu rublu, spočívající ve výrazném uvolnění kurzu rublu a vzdání se tlaků na jeho devalvaci. Součástí protikrizových opatření bylo i 90denní moratorium na splácení zahraničního dluhu, čímž se Rusko dostalo do finanční krize. Země zmrazila splátky krátkodobých rublových dluhopisů známých pod zkratkami GKO a OFZ. Hodnota těchto dluhopisů činila před srpnovým kolapsem až 40 miliard dolarů a téměř polovinu tohoto dluhu drželi zahraniční věřitelé. Zahraniční dluh, který se v roce 1995 pohyboval kolem 50 procent hrubého domácího produktu (HDP), se do roku 1998 zvýšil na 77 procent. Otřesy prohloubila také asijská krize, pokles cen ropy na světových trzích a klesající důvěra zahraničních investorů. Kurz rublu vůči dolaru klesl z původních přibližně 7:1 až na 20:1 na začátku září. Krize vedla až k demisi vlády. V chaosu se Rusko potácelo také při měnové krizi v roce 2008, kdy pád rublu vedl k uzavírání bank a ke ztrátě úspor obyvatelstva. 2022: V rámci sankcí uvalených na Rusko za jeho útok na Ukrajinu z 24. února byly zmrazeny rezervy, které drží ruská centrální banka u finančních institucí ve Spojených státech. Washington pak začátkem dubna znemožnil ruské vládě uhradit splátky dluhopisů z rezerv u amerických bank a ruská vláda musela uhradit závazky plynoucí z jejích dolarových dluhopisů v rublech. V reakci na to ruské ministerstvo financí uvedlo, že dluhy denominované v dolarech bude splácet v rublech a nabídne „možnost následné konverze do původní měny“. Rusko označuje případnou platební neschopnost za umělou, protože peníze na splácení svých dluhů má, ale sankce zmrazily jeho devizové rezervy držené v zahraničí. „Peníze jsou a je také připravenost platit,“ řekl v květnu ruský ministr financí Anton Siluanov, a dodal: „Tato situace, uměle vytvořená nepřátelskou zemí, nebude mít na kvalitu života Rusů žádný vliv.“ Rusko dluží asi 40 miliard dolarů v zahraničních dluhopisech, z toho asi polovinu cizincům. Před začátkem války mělo Rusko asi 640 miliard dolarů v devizových a zlatých rezervách, z nichž velkou část drželo v zahraničí. Ta je nyní zmrazena. |
