Miliardáři, kteří mají blízko k prezidentovi Putinovi, těžili v roce 2023 z rekordních dividend. Většina z nich podniká v oblasti těžby nerostných surovin, ocelářství nebo výrobě zbraní a dalšího válečného materiálu, píše agentura Bloomberg.
Na prvním místě pomyslné tabulky se umístil důležitý akcionář a bývalý prezident ropného giganta Lukoil, kterým je Vagit Alekperov. Ten v roce 2023 obdržel na dividendách přibližně 186 miliard rublů, a tedy asi 49 miliard korun. Sankce na něj sice v minulých měsících uvalila Velká Británie a Austrálie, těm ze strany Evropské unie a USA se však zatím dokázal vyhnout.
Biden mluví o „brutalitě Ruska“. Kyjevu přislíbil posílení protivzdušné obrany |
Dařilo se i ocelářským magnátům
Na další příčce se nachází miliardáři Alexej Mordašov, který je šéfem hutní společnosti Severstal. Po ruské invazi na Ukrajinu byl Mordašov jedním z ruských oligarchů, kteří se kvůli vazbám na ruského prezidenta Vladimira Putina dostali na sankční seznam Evropské unie, Británie i Spojených států. Magazín Forbes jej opakovaně řadí do první desítky nejbohatších lidí v Rusku. Na dividendách loni obdržel 148 miliard rublů, a tedy asi 39 miliard korun.
Za Mordašovem se na třetí pozici umístil Vladimir Lisin, který je majitelem ocelářské skupiny Novolipetsk Steel. Vzděláním hutník vlastní jednu z nejmodernějších a nejziskovějších továren v Rusku. Oproti ostatním ruským magnátům se Lisina žádná významnější omezení ze strany Evropské unie, USA či jiných ekonomik netýkají.
Tušení smrti žene ruské miliardáře do vlasti. Řeší dědictví, bojí se znárodnění |
Na seznamu se nachází také Putinův miliardářský spojenec Gennadij Timčenko či Taťjana Litviněnková, která získala podíl ve chemickém holdingu PhosAgro předtím, než na jejího manžela Vladimira uvalily USA v roce 2023 sankce. Manžel Vladimir Litviněnko je rektorem Petrohradské báňské univerzity, kde Putin v roce 1997 získal doktorský titul, a během tří uplynulých voleb byl mimo jiné manažerem prezidentovy kampaně v Petrohradu.
Ruské ekonomice se podařilo přeorientovat
Spojené státy americké i další světově významné ekonomiky uvalily na Rusko a některé tamní magnáty sankce, kvůli kterým řada firem v posledních měsících významně omezila či úplně pozastavila výplatu dividend. Vedení podniků se obávalo možného hospodářského kolapsu. Obavy se však nepotvrdily, neboť ruská ekonomika se novým podmínkám poměrně rychle přizpůsobila a našla si alternativní vývozní trhy. Mezí klíčové obchodní partnery se aktuálně řadí třeba i Čína nebo Indie, které se, oproti Západu, zdráhají zavést kvůli trvající válce na Ukrajině sankce.
Příběh českých zbrojařů. Jak se z opraváře sovětských tanků stal miliardář |
Ruská ekonomika aktuálně masivně utrácí za rozvoj válečného průmyslu a chrání domácí podniky před dopady globálních sankcí. Hrubý domácí produkt této ekonomiky vzrostl během prvního letošního čtvrtletí meziročně o 5,4 procent. Ruská ekonomika ale zároveň bojuje s vysokou inflací. I kvůli nedostatku pracovní síly se pohybuje okolo 8 procent.
Ruská centrální banka kvůli tomu udržuje vysoké úrokové sazby. Ty by se navíc podle odhadů mohly tento měsíc ještě zvýšit, a to až na úroveň 16 procent. Problémem jsou i vysoké deficity veřejných financí, které by se v případě Ruska mohly v roce 2024 dostat na úroveň 1,1 % HDP.
Mohou přijít vyšší daně
Některé ruské firmy s výplatou dividend v uplynulých měsících nepřestaly. Řadí se k nim i plynárenský gigant Gazprom nebo největší ruská banka Sberbank. Podle Chrise Weafera, výkonného ředitele společnosti Macro-Advisory, se však ruská ekonomika může ve druhé polovině letošního roku a v roce 2025 potýkat s výraznými problémy, které mohou Putina přimět ke zvýšení daní. Weafer se domnívá, že pro řadu akcionářů je lepší vybrat peníze z podniků nyní než riskovat, že o ně příští rok přijdou na daních.
„Pro magnáty existuje příliš mnoho nejistoty, než aby v této době prováděli velké investice. Zejména, když mohou od ruských bank získat vysoké úrokové sazby z rublových vkladů. Pro většinu z nich je rozumné s výraznějšími rozhodnutími vyčkat,“ uzavírá Chris Waefer.
Obavy z války, Rusko jako zlo? Co uvedli Češi v průzkumu napříč NATO |
Mnoho ruských magnátů ale může mít problém se zainvestováním nabytých peněžních prostředků. Západní trhy jsou totiž pro ně do velké míry zavřené. I proto se řada z nich začala více orientovat na domácí trh, což potvrzují i aktuální data. V květnu investovali soukromí investoři na moskevské burze 116,3 miliardy rublů (asi 31 miliard korun), což je zatím letošní měsíční rekord.
