Ruská inflace by podle odhadů tamních úřadů měla v letošním roce asi o jeden procentní bod výše než v roce 2023. Třeba výzkumná společnost ROMIR ale uvádí, že v září ruská meziroční inflace vyskočila až na 22,1 procenta, zatímco podle oficiálních ruských údajů šlo jen o zhruba desetiprocentní cenový nárůst, píše portál The Moscow Times.
Nynější ruská inflace se značně odlišuje od čtyřprocentního inflačního cíle tamní centrální banky. Podle odborníků jde o jasnou ukázku toho, že se hospodářství přehřívá. Jednoduše řečeno poptávka po zboží a službách v Rusku značně převyšuje nabídku, přičemž tento inflační efekt způsobují i vysoké ruské veřejné válečné výdaje.
Ruská centrální banka zvýšila základní úrok. Podle odhadů naposledy |
K tomu se navíc přidává i nedostatek pracovní síly, který ruské podniky brzdí od výraznějšího výkonu. Kvůli trvajícím sankcím ze strany Západu má Rusko mnohdy problémy i s dodavatelskými řetězci, což se do inflace rovněž negativně propisuje.
Marné hledání receptu na zkrocení inflace
Na pozadí ruské inflační vlny se nachází tamní centrální banka, v jejímž čele už od roku 2013 stojí guvernérka Elvira Nabiullinová. Ta byla dlouhá léta považována za jednu z nejschopnějších ekonomek v Rusku. Pro Vladimira Putina šlo o kvalitní záruku ruské ekonomické stability.
Obrovská inflační vlna v posledních měsících však její pozici ohrožují. Řada tamních politiků, podniků i domácností již přestávají obrovskou vlnu zdražování tolerovat. Nabiullinové se zároveň příliš nedaří přijít s účinným receptem, který by vedl k výraznému zlepšení současné situace.
Další část firem i domácností zase trápí, že ruská centrální banka udržuje obrovsky vysoké úrokové sazby. Ty se na jednom z posledních zasedání ruské centrální banky dokonce zvýšily na historickou úroveň 21 procent. Ruští centrální bankéři nyní dokonce avizovali, že úrokové míry se v dalších týdnech budou pravděpodobně dál zvyšovat. Ruská centrální banka ale musí počítat s tím, že skutečný efekt vyšších sazeb do praxe se projeví až za několik měsíců.
Aktivity v Rusku výrazně omezíme, slibuje rakouská Raiffeisen Bank International |
Další růst ruských úrokových sazeb tedy podtrhuje inflační problém, se kterým tamní hospodářství bojuje. Centrální banka si od něj ale slibuje, že pomůže s přidušením obrovské poptávky. Spotřebitelé budou díky vyšším sazbám komerčních bank motivováni díky vyšším výnosům k úsporám. Půjčky naopak pravděpodobně ještě dál ubydou.
Kritika roste
Už v letošním říjnu ruské banky půjčily koncovým klientům celkem 871 miliard rublů, což je asi o 19,6 procent méně než v září. Proti loňskému říjnu jde o propad dokonce ve výši 43,3 procenta. Je tedy zřejmé, že nákladnost financování je receptem, který se i v současné ruské praxi potkává s úspěchem.
Úrok v případě ročního spotřebitelského úvěru se na ruském trhu nyní pohybuje okolo 23 procent. Aby se ruské centrální bance skutečně vedlo snížit inflaci, snaží se u tamní vlády prosadit snížení dostupnosti dotovaných půjček. Zároveň požaduje, aby se v Rusku silně zpřísnily současné požadavky na dlužníky.
Řada odborníků ale momentální počínání ruské centrální banky kritizuje. „Kvůli ruským centrálním bankéřům se tamní ekonomika dostává do boje se stagflací, která je kombinací poklesu hospodářské výkonnosti a vysoké inflace,“ komentuje situaci kupříkladu think-tank TsMAKP.
Banky i přes sliby zůstávají v Rusku. Zisky mají vyšší než před válkou |
Jeho analytici upozorňují na to, že výrazné zdražování výpůjčních nákladů v Rusku ohrožuje některé tamní výrobní firmy. Mají negativní vliv na jejich produkci, která je nyní až o 40 procent nižší než v předchozích letech. Politika centrálních bankéřů podle nich růst cen nijak nezkrotí a místo toho zasáhne výrobu i investice, což nakonec negativně dopadne i na ruský hospodářský růst.
„Úrokové sazby narušují ziskové marže firem. Hrozí, že i tak lukrativní byznys, jako je třeba vývoz a prodej zbraní, přestane být rentabilní. Pokud budeme tímto tempem pokračovat i v dalších měsících, většina ruských firem zkrachuje,“ komentuje aktuální situaci Sergej Čemezov, šéf státní obranné společnosti Rostec.
Reakce Putina se neočekává
Navzdory rostoucí kritice se ale nedá příliš očekávat, že by Elvira Nabiullinová jako guvernérka ruské centrální banky změnila svůj postoj. Naopak se domnívá, že vyšší sazby nevedou k bankrotům a ruské ekonomice pomáhají.
„Jsme v bodu zlomu. Podle analýz se bude počet úvěrů v ekonomice snižovat, což povede k tomu, že růst agregátní poptávky se zpomalí. To je klíčové pro to, abychom současnou inflaci zkrotili,“ uvedla Elvira Nabiullinová před několika dny pro ruská média.
Máslo nad zlato. Ruská ekonomika se přehřívá, Putin dál přikládá pod kotel |
Nedá se ani očekávat, že by do měnové politiky začal výrazně promlouvat prezident Vladimir Putin. Ten se totiž chce vyhnout výrazné inflační vlně z devadesátých let minulého století. Putin si zároveň nepřeje, aby Rusko následovala osud třeba Turecka, které dlouhá léta rovněž bojuje s obrovskou inflací, uzavírá The Moscow Times.
