Zákazníkům supermarketů ve velkých ruských městech se od poloviny října nabízí nečekaný pohled. Kostky másla v chladících boxech jsou uzavřené ve speciálních plastových krabičkách, ve kterých se obvykle prodává kaviár. Je to ochrana před zloději, protože máslo se dnes považuje za luxusní zboží.
Jeho cena od začátku roku poskočila o 26 procent a čtvrtka tak v přepočtu stojí asi šedesát korun. Jistě, co by za to dali Češi, kteří dnes za kostku másla platí o deset korun více. Jenže musíme brát v úvahu, že průměrná mzda v Rusku je méně než poloviční.
V některých petrohradských obchodech máslo úplně zmizelo z pultů a je jen na vyžádání u obsluhy. „Se sortimentem másla se můžete seznámit pomocí cenovek,“ oznamují konsternovaným zákazníkům žluté cedule, které vedení supermarketů nechalo vylepit na chladicích pultech.
V moskevské samoobsluze Pjaťoročka zase kamery zachytily dva zloděje, kteří si do kapes nacpali hned pětadvacet kostek mléčného tuku. Když se jim u vchodu pokusili zabránit v odchodu, vytáhli nůž a jednu z pracovnic obchodu praštili. Oba zločince nakonec zpacifikovala přivolaná policie.
Za zdražováním másla jsou rostoucí ceny mléka a dalších surovin, ale i specifické problémy spojené s válkou: od roku 2021 se objem dovezeného másla zmenšil čtyřikrát, výrobci se navíc potýkají s nedostatkem kvalifikovaného personálu a čím dál dražšími úvěry.
Máslovou krizi by nyní měly pomoci utišit dodávky z Turecka, zdražování strategické suroviny ruských hospodyněk se ovšem už díky velkému mediálnímu zájmu stalo nejviditelnějším projevem rostoucí inflace, která v září dosáhla 9,8 procenta. Zdražuje úplně všechno: brambory, vejce, mouka, pohanka i bydlení.
Údaje statistického úřadu navíc nejsou moc spolehlivé. Nezávislý portál Novaja Gazeta Evropa během kontrolního nákupu zjistil, že od začátku války ceny potravin vyskočily o 57 procent, zatímco podle Rosstatu jen o 26. Ruku v ruce s růstem cen jde „shrinkflace“ tedy nenápadné zmenšování balení některých potravin. Za více peněz dostanete méně.
„Vladimir Putin přiznává, že inflace je vysoká, stále však opakuje, že příjmy rostou rychleji než ceny. Zjistili jsme, že to není pravda: v roce 2024 jsou Rusové chudší než před deseti lety, kdy Rusko anektovalo Krym a vtrhlo na jihovýchodní Ukrajinu,“ shrnuje své poznatky Novaja Gazeta.
Nejsou lidi
Opět se tak projevují dopady války na ruskou ekonomiku. Západní sankce sice bez větších problémů ustála a loni vzrostla o 3,6 procenta, ale vykazuje nebezpečné znaky přehřívání. Masivní investice do zbrojního průmyslu živí inflaci, statisíce mužů se nechaly zlákat milionovými platbami do války a chybí na pracovním trhu. Firmy platům v armádě neodkážou konkurovat.
Jak píše list The Washington Post, projevuje se to ve všech koutech Ruska. Na Sibiři se ruší autobusové linky, protože nejsou řidiči. Firmě Yandex Taxi chybí 130 tisíc taxikářů a dělníci v mlékárnách požadují stejné mzdy jako juniorní programátoři.
„Nepožadujeme žádné zkušenosti! Jídlo a ubytování zdarma!“ láká nové zaměstnance čokoládovna, která nabízí měsíční mzdu asi 400 tisíc rublů (95 tisíc korun), tedy čtyřikrát víc než byla průměrná mzda minulý rok. Oproti tomu učitelé v některých regionech středního Ruska berou v přepočtu jen 40 tisíc rublů.
Mapka průměrné mzdy učitele podle regionů. V centrálním Rusku (ty malé fleky na západě kolem "zelené" Moskvy) berou učitelé pod 40 tisíc rublů (přepočet podle kurzu velmi hrubě tak 9 tisíc, podle kupní síly čistě můj odhad, jako byste měli 16 tisíc kč u nás). Mzdy zcela mizerné https://t.co/VgpBx9DQg3
Nezaměstnanost je na nejnižší úrovni od rozpadu SSSR a lidé mají dost peněz, jenže je nemají za co utrácet. Nové domy a byty nemá kdo stavět, fabriky chrlí tanky. „Pracovní síly a produkční kapacity naší ekonomiky jsou téměř vyčerpané,“ varovala nedávno šéfka centrální banky Elvira Nabiullinová.
Právě jednašedesátileté ekonomce tatarského původu může Putin děkovat za to, jak ruská ekonomika ustála turbulence války a západního tlaku. Minulý týden oznámila zvýšení úrokových sazeb na 21 procent, což je nejvyšší úroveň za dvě dekády. Centrální banka věří, že přehřívající ekonomika se díky tomu zpomalí a inflace se vrátí zpět do přijatelných čísel.
Podle expertů je nicméně jasné, že dostat inflaci příští rok na cílová 4 procenta není reálné. Obzvlášť, když rozpočet na příští rok počítá se zvýšením obranných výdajů o 30 procent, takže na obranu a bezpečnost budou vynaloženy dvě pětiny výdajů ruského rozpočtu.
Kreml tak ve snaze dosáhnout vítězství na Ukrajině pokračuje ve „vojenském keynesiánství“ a dál přikládá pod kotel přehřáté ekonomiky. „Byrokraté se ještě loni museli tvářit, že ‚zvláštní operace‘ rychle skončí. To už neplatí, přetvářka skončila,“ uvedla pro The Financial Times Elina Ribakovová z Petersonova institutu pro mezinárodní ekonomiku. „Odložili rukavice. Už nemají pocit, že by museli předstírat návrat k normálu v dohledné době,“ dodala.
