Nejnovější data ukazují, že se stav ruské ekonomiky během června výrazně zhoršil. Průzkum centrální banky mezi několika tisíci podniky zaznamenal prudký pokles ekonomické aktivity. Index podnikatelského prostředí se propadl do záporných čísel. To podle investičního bankéře Jevgenije Kogana v minulosti zpravidla signalizovalo nástup hospodářské krize, píše portál The Moscow Times.
Za současnými problémy stojí především výpadek značné části ruských rafinerských kapacit. Omezená výroba benzinu, nafty a dalších paliv zdražuje dopravu i logistiku a zvyšuje náklady průmyslových podniků.
Ruská průmyslová produkce klesá
Důsledky krize se již promítají také do oficiálních statistik. Produkce rafinovaných ropných výrobků se podle statistického úřadu Rosstat v květnu meziročně propadla o 13,5 procenta. Celková průmyslová výroba ve stejném období klesla o 0,7 procenta. Za prvních pět měsíců roku byla výroba ropných produktů nižší o 4,9 procenta, zatímco průmyslová produkce jako celek vzrostla jen o 0,4 procenta.
Válka je hladová a Rusku docházejí peníze. Putin prováhal nejlepší chvíli, kdy skončit |
Podle zahraničních médií navíc Rusko pravděpodobně nedokáže během dvou měsíců obnovit zhruba 40 procent rafinerských kapacit vyřazených z provozu. Platí to i v případě, že ukrajinské útoky na rafinerie ustanou.
Ruské hospodářství zároveň ztrácelo tempo už před dalším prohloubením nedostatku benzinu a nafty. Podle odhadu ministerstva hospodářského rozvoje vzrostl hrubý domácí produkt od letošního ledna do května meziročně jen o 0,2 procenta.
Začátek konce. Ruský systém pomalu imploduje, spočítali ekonomové |
Červen navíc mohl být prvním měsícem, kdy se ruská ekonomika dostala do meziročního poklesu. „Zdá se, že palivová krize stáhla ruskou ekonomiku do recese,“ uvedli pro The Moscow Times analytici moskevské výzkumné skupiny MMI.
Vedle hospodářského útlumu zrychluje také inflace. Spotřebitelské ceny v červnu meziměsíčně vzrostly o 0,87 procenta. Nedávný průzkum ruské centrální banky zároveň ukázal další výrazný růst nákladů podniků i jejich inflačních očekávání.
Roste inflace i inflační očekávání
Pro centrální banku představuje tato kombinace složité dilema. Zvýšení úrokových sazeb by mohlo pomoci tlumit inflaci, současně by však dál zdražilo financování a prohloubilo hospodářský útlum. Snížení sazeb by naopak podpořilo ekonomickou aktivitu, zároveň by ale mohlo posílit inflační tlaky.
Riziko dlouhodobého útlumu připouštějí i samy ruské instituce. Provládní Centrum pro makroekonomické analýzy a krátkodobé prognózy již dříve uvedlo, že se země nachází ve stagflaci. Jeho předstihové ukazatele zároveň naznačovaly vysokou pravděpodobnost, že ekonomika vstoupí nejpozději v červenci do recese, která by mohla trvat déle než rok.
Indie využívá ruskou krizi. Levně odtud kupuje ropu, Moskvě zpět prodává benzin |
Analytici Promsvjazbank proto opustili původní odhad letošního růstu o 0,6 procenta a nyní počítají se stagnací. Výhled pro rok 2027 zároveň snížili ze dvou procent na pouhých 0,5 procenta. Podobně to vidí i další experti. „Riziko stagflace se zvyšuje,“ upozornil investiční bankéř Jevgenij Kogan.
Další inflační tlak může přijít na podzim. Vláda má zveřejnit hlavní parametry rozpočtu na rok 2027 a od října se zvýší regulované ceny energií a dalších služeb. Průměrné účty domácností za energie mají letos vzrůst o 11,9 procenta, uzavírá portál The Moscow Times.
