Společnost Transněfť uvedla, že platba za srpnový tranzit, kterou v červenci zaslala firmě Ukrtransnafta, se vrátila zpět. Gazprombank, která má platby na starosti tvrdí, že se peníze vrátily kvůli restrikcím ze strany Evropské unie.
Tím, že ukrajinský provozovatel ropovodů Ukrtransnafta peníze neobdržel, Ukrajina ropu neposlala dál. Ukrajinský podnik podle agentur celou záležitost nijak nekomentoval.
Evropa uvalila nové sankce na Rusko, Česko má výjimku do příštího roku |
Na dodávkách přes jižní větev Družby jsou nejzávislejší Maďarsko a Slovensko. Ty si však mohou vypomoci jadranským ropovodem Adria. „Když nebudeme mít Družbu, budeme mít Adrii,“ řekl už v květnu slovenským Hospodárským novinám šéf slovenské rafinérie Slovnaft Oszkár Világi. „V případě Adrie však máme menší kapacity a musíme ve výrobě jít na 70 procent produkce,“ dodal.
Zřejmě největší potíže by tak měl maďarský MOL, který je i mateřskou společností Slovnaftu. Ten už také podle agentury Bloomberg zahájil jednání o obnovení dodávek s tím, že by tranzitní poplatek uhradil sám. „Ačkoli má MOL dostatečné zásoby na několik týdnů, pracuje na řešení,“ uvedla firma v prohlášení. Podílet se na úhradě poplatků je podle Reuters připraven i Slovnaft. V případě dohody by se dodávky podle rafinérií mohly obnovit během několika dní.
To by podle analytika Erste Bank Tamase Pletsera byl ideální scénář. Jinak by muselo Maďarsko sáhnout na své strategické zásoby. Akcie MOLu v první reakci oslabily o pět procent. Barel ropy Brent na světových trzích naopak podražil o 1,3 procenta na 97,90 dolaru.
Nastalá situace zaskočila i české politiky. Ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela ale na svůj twitterový účet napsal, že pracují na řešení. Strategické zásoby se ale aktivovat nechystá.
„Kvůli zastavení dodávek ropy přes ropovod Družba jsme v kontaktu se všemi relevantními aktéry, se kterými hledáme cestu, jak situaci vyřešit. Další dny ukážou, jestli se jedná o další eskalaci energetické války ze strany Ruska nebo o technický problém v platbách. U společnosti MERO ČR jsou uskladněny operativní zásoby ropy, které nám umožní výpadek dodávek pokrýt minimálně do druhé poloviny srpna. Disponujeme také strategickými zásobami, které nám vystačí téměř na 90 dnů. Aktivovat se je nyní nechystáme,“ napsal Síkela.
Ropovody Evropy. Zdroj dat: MERO ČR
Evropa je protkaná různými více či méně fungujícími ropovody. Pro Českou republiku jsou důležité tři. Z východu surovina přitéká ropovodem Družba, do Česka ročně přepraví zhruba 3,4 milionu tun ropy. V italském městě Terst pak začíná Transalpinský ropovod (TAL), který po několika stovkách kilometrů ústí v německém Vohburgu. Ropa dále pokračuje do tuzemska trasou Ingolstadt – Kralupy nad Vltavou – Litvínov (IKL).
Ropovod IKL přiváží do Česka podobné množství jako Družba. Kapacitu má však vyšší, až 10 milionů tun. Ropovod TAL pak může přepravit až 43 milionů tun za rok, avšak kromě Česka zásobuje také Německo a Rakousko.
V polovině července premiér Petr Fiala oznámil po jednání se svým bavorským protějškem, že se navýší denní kapacita ropovodu TAL. Bavorsko s navýšením souhlasilo.
„Bavorské úřady povolí zvýšení denní kapacity Transalpinského ropovodu, kterým je i do České republiky přiváděna ropa z italského Terstu. Bude to příznivé pro Českou ekonomiku,“ uvedl tehdy Fiala. Podle ministra průmyslu Jozefa Síkely by však bylo potřeba další navýšení kapacity ropovodu TAL až na 48 milionů tun ročně, což ovšem bude trvat zhruba dva roky.
Ropovod Družba začíná v Rusku na východním břehu Volhy a v Bělorusku se dělí do dvou větví – severní vede do Polska a Německa, jižní přes Ukrajinu do Maďarska, na Slovensko a do České republiky.
Rusko prostřednictvím jižní větve ropovodu Družba obvykle dodává zhruba 250 000 barelů ropy denně.
