V ruské delegaci nechyběl vicepremiér Alexander Novak, který dohlíží na energetický sektor, šéf plynárenské společnosti Gazprom Alexej Miller a šéf ropné společnosti Rosněfť Igor Sečin. Souhlas čínského prezidenta Si Ťin-pchinga se přesto nepodařilo získat, napsal citovaný deník.
Při jarní návštěvě prezidenta Si v Moskvě Putin konstatoval, že projekt plynovodu Síla Sibiře 2 je ve „vysokém stadiu přípravy“. Číně tehdy slíbil dodávky 100 miliard metrů krychlových ruského plynu ročně, což je pětkrát více, než do země nyní dodává ruský plynárenský gigant Gazprom.
V konečné tiskové zprávě se ale čínský prezident o plynu nezmínil. Společné komuniké hovoří pouze o zvýšení spolupráce v energetice. Žádné dokumenty o projektu Síla Sibiře 2 nebudou podepsány, sdělil Peskov agentuře TASS.
Putinova ekonomická partie nevyšla. Osud Gazpromu je nyní v rukou Číny |
Gazprom další smlouvu s Čínou potřebuje. Po ztrátě evropského trhu po invazi Moskvy na Ukrajinu firma snížila vývoz suroviny na nejnižší úroveň od období posledních let Sovětského svazu a snížila těžbu téměř o třetinu.
Za období od července 2022 do konce letošního června společnost vykázala čistou ztrátu přes jeden bilion rublů (kolem 239 miliard korun) a dvě třetiny svých hotovostních rezerv vynaložila na pokrytí ztrát a výpadků hotovosti, napsal list The Moscow Times.
Plynovodem Síla Sibiře 1, který byl uveden do provozu v roce 2019, by Rusko mělo v letošním roce dopravit do Číny asi 22 miliard metrů krychlových zemního plynu. Toto množství ale nahradí pouze osminu dřívějšího vývozu Gazpromu do Evropy, který na svém vrcholu dosahoval 170 až 180 miliard metrů krychlových ročně.
Závislost Ruska na Číně roste
Cena plynu Gazpromu pro Čínu je téměř dvakrát nižší než pro EU a pro Turecko: 271,6 USD za tisíc metrů krychlových oproti 481,7 USD, vyplývá z materiálů k návrhu rozpočtu Ruské federace na rok 2024.
„Jakákoli představa, že kontrakty s Čínou poskytují nové zdroje příjmů do Putinovy vojenské pokladny, je pro Čínu špatná,“ řekl k možnosti nových velkých komoditních kontraktů Alexander Gabujev z berlínského Carnegieho centra pro studium Ruska a Eurasie.
Michail Krutichin z poradenské společnosti RusEnergy nevylučuje, že Čína bude nakonec s projektem plynovodu Síla Sibiře 2 souhlasit, pokud se jí podaří vyjednat „velmi dobré ceny“. Výstavba a spuštění plynovodu však podle něj bude trvat nejméně deset let a ztracené dodávky do Evropy stejně nenahradí.
Rusko posiluje vývoz plynu a uhlí do Číny. Brzdí ho ale logistika |
Závislost Ruska na Číně roste, konstatoval Filipp Ivanov z americké neziskové organizace Asia Society. Navzdory všem prohlášením o strategickém partnerství zůstávají čínské investice v Rusku neúměrně skromné, upozorňuje. „Čínské společnosti se obávají politických rizik, druhotných sankcí, korupce a celkové nepředvídatelnosti ruského trhu,“ shrnul.
Síla Sibiře 1 je hlavní trasou pro přepravu ruského plynu do Číny. Na projektovanou kapacitu 38 miliard metrů krychlových by se potrubí mělo dostat v roce 2025.
