Rozstřel
Sledovat další díly na iDNES.tv„Já se bojím, že ano.“ Přesně tak odpověděl ekonom a investiční stratég skupiny Partners Martin Mašát na otázku, zda by mohl mít Donald Trump zájem rozpoutat válku i s ohledem na vlastní byznysové zájmy. Podle něj nejde jen o politiku, ale o mnohem širší problém, který zvyšuje nejistotu na trzích.
„Je to můj názor. On nehraje moc pro dobro Ameriky nebo společnosti, politika je pro něj stále něco jako byznys,“ dodal.
Právě tato nepředvídatelnost je podle Mašáta jedním z faktorů, které dnes investoři musí zohledňovat. Nestačí sledovat inflaci, úrokové sazby nebo ceny komodit. Do hry vstupuje i chování jednotlivých lídrů a jejich motivace.
Trhy přes geopolitickou krizi rostou
Paradoxně přitom trhy v posledních týdnech rostou. Navzdory konfliktu na Blízkém východě se americké indexy vracejí k maximům a investoři se znovu obracejí k technologickým firmám. „Burzy si v jednu chvíli řekly, že konflikt v Íránu už nemá takovou váhu,“ popsal Mašát.
Připomněl, že Evropa je podle něj relativně soběstačná v dodávkách ropy a Spojené státy jsou dokonce jejím exportérem. Právě Amerika přitom podle něj určuje náladu na většině světových akciových trhů.
Rozhodující bylo, že se situace začala posouvat k jednání. „To už stačilo na to, aby burzy otočily směr,“ řekl Mašát. Americké indexy podle něj znovu míří k maximům a investoři se vrátili hlavně k technologickým titulům spojeným s umělou inteligencí.
Optimismus na burzách ale podle něj neznamená, že ekonomické problémy zmizely. Naopak varuje před růstem inflace. Dražší ropa a pohonné hmoty se podle něj teprve začnou propisovat do širších cen v ekonomice. „Očekává se, že inflace vyskočí až ke třem procentům,“ odhadl.
Inflace jako nová daň. A co sazby?
Podle něj jde především o nabídkovou inflaci. Jinými slovy, lidé neutrácejí proto, že by měli více peněz, ale proto, že musí platit víc za benzín, potraviny i služby. „Je to něco jako nová daň. Lidem zmizí peníze z peněženek, zbude jim méně peněz na ostatní produkty.“
Právě v tom vidí nebezpečí pro českou ekonomiku. Pokud by se k inflaci přidal slabý růst, mohla by přijít jedna z nejhorších kombinací. „Může vzniknout stagflace,“ upozornil. Česká národní banka je podle něj v obtížné pozici. Vyšší sazby by sice mohly inflaci brzdit, zároveň by ale mohly ještě více utlumit ekonomiku. Kdyby sám rozhodoval o sazbách, nyní by je neměnil. „Já bych nereagoval. Radši bych počkal, co se stane.“
Maďarsko čeká boj o moc. Šéfa diplomacie mohou obvinit z vlastizrady, říká politolog |
V Rozstřelu se vrátil i k tomu, co se dělo na trzích v prvních měsících roku. Investoři podle něj nejprve opouštěli drahé technologické firmy a přesouvali peníze do zdravotnictví, průmyslu nebo menších společností. Po útoku na Írán se ale situace rychle otočila. „Teď, když už máme další čtvrtletí, jsou vítězem překvapivě technologie, kam se prostě investoři vrátili.“
Za pozornost podle něj stojí i střední Evropa. Zmínil zejména Polsko, jehož akciový trh podle něj výrazně roste. U Maďarska pak připustil, že změna politického kurzu by mohla přitáhnout část investorů, kteří dosud dávali přednost Česku nebo Polsku.
Zlato a kryptoměny? To není mé aktivum
Velmi kritický byl Mašát ke zlatu i kryptoměnám. U zlata připomněl, že při vypuknutí konfliktu se nechovalo jako klasický bezpečný přístav a naopak ztrácelo. „Pro mě to není investice, která by měla být nějakým základem investičního portfolia,“ řekl. Zlato podle něj nenese úrok ani dividendu a smysl dává nanejvýš jako pojistka do pěti procent portfolia.
Ještě ostřeji mluvil o kryptu. Označil ho za příběhové aktivum, jehož hodnota stojí hlavně na víře dalších investorů. „Já nevidím ani důvod, proč bych měl mít aktivum, které se mi ze dne na den změní o 10 procent,“ řekl. Ve vlastním investičním portfoliu podle svých slov žádné kryptoměny nedrží.
Česko líhní finančních technologií? Lidi máme, ale chybí kapitál, míní experti |
Na otázku, kam dnes s penězi, byl naopak velmi konkrétní. Vedle kvalitních spořicích účtů doporučuje hlavně dluhopisové fondy postavené na českých státních dluhopisech. Ty podle něj nyní nabízejí zajímavý výnos. „Teď české státní dluhopisy nesou pět procent na deset let,“ uvedl. Pro běžného investora jsou podle něj vhodnější fondy než přímý nákup dluhopisů, protože nabízejí lepší dostupnost i likviditu.
Základní rada podle něj zůstává stejná: nepodléhat panice, nesázet vše na jeden příběh a diverzifikovat. Připomněl, že jen za poslední měsíce se nálada na trzích několikrát prudce otočila. I proto je podle něj nebezpečné sledovat každou zprávu a impulzivně reagovat.
Přes všechny nejistoty zakončil rozhovor optimisticky. Trhy podle něj už velkou část rizik vstřebaly a investoři si vždy najdou nový směr. „Já bych se toho nebál,“ uzavřel Mašát s tím, že dluhopisové fondy jsou nastavené na vysoké výnosy, akcie se po výkyvech vrátily zpět a koruna by měla dál posilovat.
