O možném rozšíření Unie jednali na začátku června lídři EU a západního Balkánu na summitu v černohorském Tivatu. Shodli se, že přijetí obou zemí by bylo pro Evropu důležitým strategickým krokem. Podobně situaci hodnotí také analytici. Z čistě ekonomického pohledu však podle nich tentokrát nejde o získání významných nových trhů.
Albánie i Černá Hora mají poměrně malé ekonomiky a hodnota jejich obchodu s Českem podle údajů za rok 2025 jen mírně přesáhla hranici pěti miliard korun. Podobná situace panuje i letos. Za prvních pět měsíců roku dosáhl český vývoz do obou zemí dohromady zhruba 1,1 miliardy korun. V celkovém objemu českého exportu tak jde jen o kapku v moři, protože podíl každé z obou zemí nedosahuje ani jednoho procenta.
Island uspořádá referendum o obnovení přístupových jednání s Evropskou unií |
Česká vláda přesto považuje přijetí obou zemí za důležité a jejich členství podporuje. „Už o tom mluvíme strašně dlouho, tyto státy o přijetí do Evropské unie usilují od roku 2016, myslím si, že jsou na to připraveny. Těšíme se na to, že Evropská unie tyto země přijme, a doufejme, že nezůstane u nějakých slibů,“ řekl premiér Andrej Babiš na summitu v Tivatu.
Pro Česko půjde o malou změnu
Větším obchodním partnerem Česka je Albánie. České firmy tam v roce 2025 vyvezly zboží za 2,26 miliardy korun, zatímco dovoz dosáhl 2,04 miliardy. Největší vývozní položkou byly osobní automobily za 412 milionů korun. Z Albánie naopak mířily především kabelové komponenty a další prostředky pro rozvod elektřiny za 792 milionů.
Obchod s Černou Horou je proti tomu výrazně menší. Česko tam loni vyvezlo zboží za 790 milionů korun, dovoz opačným směrem činil jen asi 30 milionů. Více než dvě pětiny českého vývozu připadaly na osobní automobily za 322 milionů korun.
Macinka po summitu řešil státy Balkánu v EU. Varoval před „Trojským koněm“ |
I proto ekonomové tvrdí, že efekt případného rozšíření Evropské unie o Albánii a Černou Horu bude pro Českou republiku minimální. „Jejich vstup představuje spíše potenciál pro investory a turisty,“ řekl ekonom Creditas Petr Dufek.
Podobně situaci hodnotí ekonom Milan Bednář z Národohospodářské fakulty VŠE v Praze. „Z čistě ekonomického hlediska dnes nevidím silné argumenty pro rychlé rozšíření EU o tyto země. Došlo by pouze k marginálnímu rozšíření trhu. Obchodní a investiční vazby Česka na Albánii a Černou Horu jsou navíc relativně malé,“ uvedl.
Šance pro českou energetiku i dopravu
Malá velikost obou trhů ale neznamená, že jejich vstup nepřinese českým firmám žádné příležitosti. Prosadit se mohou výrobci automobilů, energetických zařízení, dopravních technologií nebo zdravotnického vybavení. Obě země potřebují modernizovat železnice, silnice, přístavy i energetické sítě.
Ukrajina vykročila prvními přístupovými rozhovory k členství v EU. Macinka to ocenil |
„Albánie má ze své geografické pozice jedny z nejlepších podmínek pro solární energii v Evropě, může využívat i větrné elektrárny. Černá Hora již nyní pokrývá téměř polovinu spotřeby energie z obnovitelných zdrojů. Evropská komise hledá diverzifikaci energetických zdrojů, plánuje snížení závislosti na fosilních palivech a zároveň potřebuje splnit klimatické cíle, které si stanovila ve svých hlavních strategiích,“ uvedla analytička Raiffeisenbank Tereza Krček.
Albánie je navíc bohatá na nerostné suroviny a má regionálně významné přístavy. Černá Hora zase láká stále více turistů a investorů. Příležitosti se tak otevírají také developerům, hotelovým řetězcům, dopravcům a dodavatelům služeb. Evropské peníze navíc už nyní míří mimo jiné do čisté energetiky, udržitelné dopravy a digitalizace.
Irsko přebírá vedení EU. Priorita je bezpečnost a podpora Ukrajiny, hlásí |
Noví členové zatíží rozpočet
Rozšíření ale přinese také náklady. Albánie a Černá Hora by se pravděpodobně zařadily mezi čisté příjemce evropských peněz, což by zvýšilo tlak na společný rozpočet. Změnit by se mohlo také rozdělení strukturálních a kohezních fondů, které je citlivé zejména pro současné čisté příjemce. Obě země jsou však malé a jejich čerpání by ve srovnání s celkovým rozpočtem Unie zřejmě nebylo zásadní.
