Ocean Thunder, má v sobotu doručit ropu z Iráku do Malajsie. Druhý tanker Yuan Ju Wan, by měl v neděli doručit letecké palivo do Austrálie. Jakmile budou tyto dvě dodávky dokončeny, svět se ocitne na hranici vyčerpání blízkovýchodní ropy a paliv, píše zpravodajství CNN.
Uzavření Hormuzského průlivu Íránem zablokovalo světu 12 milionů barelů ropy denně, což způsobilo výrazný výpadek v dodávkách.
Vlády, společnosti a spotřebitelé hluboce čerpali ze svých rezerv a od vypuknutí války spotřebovali 250 milionů barelů ropy ze svých skladových zásob. To představuje 6,6 milionu barelů denně a tvoří více než polovinu zablokované ropy.
Trumpova blokáda žene ceny ropy opět vzhůru. Na obzoru je 150 dolarů za barel |
Mezinárodní agentura pro energii (IEA) doufá, že další uvolnění nouzových zásob ropy nebude nutné. Je nicméně připravena k tomuto kroku přistoupit, pokud bude potřeba, sdělil v pondělí šéf agentury Fatih Birol.
Členské státy IEA v březnu schválily uvolnění bezprecedentních 400 milionů barelů suroviny z těchto rezerv.
Navzdory současnému příměří se situace v úžině nevyřešila. Při normálním provozu Hormuzským průlivem prochází asi pětina globálních dodávek ropy a zkapalněného zemního plynu (LNG).
„Opravdu velmi doufám, že to nebudeme muset udělat, ale pokud to bude nutné, jsme připraveni k činům,“ řekl Birol na akci think-tanku Atlantická rada (Atlantic Council). Zároveň zopakoval, že válka s Íránem vedla k nejzávažnějšímu globálnímu narušení dodávek energií v historii.
Jak dlouho potrvá blokáda
Ohlášená blokáda Hormuzského průlivu rychle zvýšila ceny ropy na trhu, zatím však jde podle analytiků o dočasný efekt. Pro ceny paliv bude rozhodující délka omezení, dlouhodobá blokáda by prohloubila dosavadní nedostatek ropy a držela ceny ropy vysoko po delší dobu, spolu s tím by stouply i ceny plynu či elektřiny. Při rychlém odblokování by naopak současný růst mohl zase brzy zastavit.
Americký prezident Donald Trump v neděli po krachu mírových jednání oznámil, že námořnictvo USA dnes odpoledne zahájí úplnou blokádu Hormuzského průlivu. Americká armáda poté upřesnila, že její síly budou od 16:00 SELČ blokovat pouze íránské přístavy a nebudou bránit plavbě lodím, které nemíří do Íránu, což následně potvrdil i Trump.
Analytik XTB Jiří Tyleček upozornil, že okamžitá reakce obchodníků na trhu byla silná, když cena ropy Brent vyskočila nad 100 dolarů za barel. Zároveň však klesá velkoobchodní cena nafty v Evropě. „Na trhu jde hlavně o nacenění aktuálního rizika a nejistoty, což způsobuje vysokou volatilitu. Zatím se naštěstí nebavíme o fyzickém nedostatku. Trh s nízkou pravděpodobností stále pracuje i se scénářem nedostatku fyzických dodávek, ale správně ji (ohlášenou blokádu) nebere jako dlouhodobé přerušení všech toků ropy a paliv z regionu,“ popsal Tyleček.
Pro další dny tak podle něj bude rozhodující, jestli se omezení protáhne a začne přelévat do reálných dodávek. „Dlouhodobější blokáda by nezasáhla jen Írán. Země, které dosud braly íránskou ropu, by se ve větší míře přesouvaly na globální trh a soupeřily o stejné barely s dalšími odběrateli včetně Evropy, což by nedostatek ještě prohloubilo a drželo ceny ropy vyšší delší dobu,“ vysvětlil Tyleček.
Zničíme íránské lodě, které se během blokády přiblíží k americkým, řekl Trump |
Do cen pohonných hmot v Česku by se podle něj tento scénář projevil se zpožděním dnů až týdnů. „Situace na trhu s pohonnými hmotami zůstává nadále napjatá a nová blokáda Hormuzu situaci nepomohla. Zatím se však nemění pravidla dosavadní hry,“ dodal.
Spoluzakladatel společnosti Electree Ruben Marada upozornil, že situace kolem Hormuzského průlivu má vliv na celý energetický trh. „Ve skutečnosti má podobná událost mnohem širší dopad, přes ceny ropy, zemního plynu, přepravní náklady, inflační očekávání a celkovou nervozitu na komoditních trzích, což se může rychle propsat i do evropské energetiky a sekundárně také do cen elektřiny,“ podotkl Marada.
V nejbližších dnech proto očekává především zvýšenou volatilitu, nemusí tak nutně nastat okamžitý a plošný cenový šok. „Klíčové bude, zda zůstane situace u silného politického a vojenského tlaku, nebo zda dojde k reálnému narušení fyzických toků komodit a námořní dopravy. Pokud by se konflikt dál neeskaloval, může část dnešní rizikové přirážky z cen zase odtéct. Pokud by ale napětí trvalo nebo se prohloubilo, bude se riziková prémie držet déle a dopad na evropský plyn i elektřinu bude výraznější,“ dodal Marada.
