(ilustrační snímek)

(ilustrační snímek) | foto: MF DNES

Spotřeba ropy začne za pět let klesat. Země už ale bude teplejší o 2,6 stupně

  • 127
Během dvaceti let bude polovina energie pocházet z obnovitelných zdrojů a zemního plynu, poptávka po ropě bude mít vrchol dávno za sebou a cena elektřiny spadne, předpovídá společnost DNV. Stále to však nebude stačit ke splnění klimatických cílů. Planeta se navíc oteplí o 2,6 stupně Celsia, což je víc, než vědci považují za „bezpečné“.

Poptávka po surové ropě má podle odhadů společnosti Det Norske Veritas (DNV) od roku 2023 klesat. Celková spotřeba energie dosáhne vrcholu o dvanáct let později, tedy v roce 2025. Svět bude tou dobou pravděpodobně o 2,6 stupně Celsia teplejší. To je ovšem o 0,6 stupně nad hranicí, po jejímž překročení vědci předpovídají katastrofální klimatické změny, které ovlivní obyvatelnost zeměkoule, informuje agentura Bloomberg.

Podle šéfa DNV Remiho Eriksena by vlády k naplnění klimatických cílů měly zavést opatření, která by mimo jiné prodražila vypouštění skleníkových plynů. Díky tomu by se zvýšila výnosnost zachycování a ukládání oxidu uhličitého a „nakoplo“ by se využívání obnovitelných zdrojů. Ani rychlá změna přístupu by však podle Eriksena nestačila.

Není ale vše ztraceno. Elektrifikace energetického systému probíhá rychleji, než DNV dříve předpovídala. V polovině století se využití elektřiny víc než zdvojnásobí – bude pokrývat 45 procent globální poptávky po energii. Většinu této elektřiny mají vyrábět větrné a solární elektrárny, u kterých díky technogickému pokroku rychle klesají náklady na instalaci.

Kdy vyvrcholí poptávka

po uhlí: v roce 2014

po ropě: v roce 2023

po jaderné energii: v roce 2033

po zemním plynu: v roce 2034

celkově po energii: v roce 2035

zdroj: Det Norske Veritas

Náklady na energie se navíc v poměru k hrubému domácímu produktu zmenší. V roce 2050 mají činit 3,1 procenta HDP, zatímco v roce 2016 to bylo 5,5 procenta. Většinu úspory bude mít na svědomí lepší efektivita. Systém postavený převážně na elektřině totiž produkuje méně „odpadu“ než výroba energie z uhlí nebo dřeva. 

Efektivita zužitkování energie obecně podle modelu DNV bude stoupat tak rychle, že celková poptávka po ní začne po roce 2035 klesat. Předpověď přitom počítá s tím, že v roce 2050 se počet obyvatel planety zvýší ze současných 7,2 na 9,2 miliardy.

Změny se dotknou všech sektorů, i ty „nejšpinavější“ průmyslové obory by ale z nového systému mohly profitovat. Velké ropné společnosti, jejichž působení v důsledku posílá do atmosféry nejvíc škodlivých emisí, budou těžit z blížící se dominance zemního plynu.

Plyn bude od roku 2026 pravděpodobně převažujícím zdrojem energie a bude polykat velkou část poptávky po energii další tři desetiletí. Ropné firmy, které transformaci zvládnou, mohou své schopnosti řídit velké komplexní projekty využít třeba i na pobřežních farmách s větrnými elektrárnami.

Jednou z největších překážek na cestě ke snížení emisí sloučenin uhlíku je krátkodobé myšlení. Vlády zavádějí populistické kroky a firmy se soustředí jen na čtvrtletní výsledky. S tím, jak se klimatické změny začnou víc projevovat, například extrémními výkyvy počasí, však tlak na snižování znečištění podle Eriksena poroste.

DNV předpovídá, že rok 2090 bude prvním rokem, kdy bude planeta bez emisí sloučenin uhlíku. Sto dva let poté, co klimatolog James Hansen v americkém Kongresu poprvé varoval před oteplováním planety v důsledku lidské činnosti.