„Je jich mnohem víc než dřív. Ráno, odpoledne, večer i v noci sem připlouvají tankery,“ říká pětačtyřicetiletý rybář Supianto, který na Karimunu žije s manželkou a čtyřmi dětmi v jednoduché chatrči bez elektřiny a tekoucí vody, jen několik desítek metrů od pobřeží.
Přes místní terminál od poloviny roku 2024 protekly pohonné hmoty za nejméně 1,6 miliardy dolarů (přes 34 miliard korun), které následně zamířily na trhy po celé Asii. Proměna ostrova je přitom patrná i v každodenním životě jeho obyvatel, píše agentura Bloomberg
Karimun leží na mimořádně strategickém místě. Nachází se u Malackého průlivu, jedné z nejvytíženějších námořních tras světa, jen kousek od Singapuru – největšího centra fyzického obchodování s ropou v Asii.
Zásadní změna přišla v polovině roku 2024. Místní ropný terminál změnil majitele a převzala jej společnost napojená na síť firem, které se podle Evropské unie a Velké Británie podílejí na přepravě sankcionované ruské ropy.
Další problém pro uvázlé tankery. Jejich trupy pokryli korýši, čeká je drahé čištění |
Právě tehdy začaly na Karimun ve velkém připlouvat tankery z Ruska. Podle indonéských celních záznamů dorazily během necelého roku dodávky ze sedmi ruských přístavů, z nichž tři jsou na sankčních seznamech Evropské unie. V letech 2022 a 2023 přitom z těchto přístavů na ostrov žádná ropa nepřiplouvala.
Těžko hledat původ
Mechanismus je přitom poměrně jednoduchý, jen velmi obtížně dohledatelný. Na rozdíl od surové ropy nelze u benzinu, nafty nebo topných olejů po rafinaci chemicky snadno určit jejich původ. Po přečerpání do skladovacích nádrží se navíc jednotlivé dodávky běžně mísí s jinými palivy. Výsledkem je nová směs, kterou lze následně vyvézt jako produkt jiného původu.
Ruské rafinerie zpracovávají nejméně ropy za jednadvacet let. Vláda škody tají |
Obchodníci zapojení do regionálního trhu Bloombergu popsali, že paliva po překládce často odcházejí z Karimunu jako indonéský produkt. Poté pokračují na běžných tankerech do Singapuru nebo dalších asijských destinací, aniž by bylo možné jednoduše dohledat jejich ruský původ.
Významnou roli v celém systému hraje takzvaná stínová flotila – starší lodě s neprůhlednou vlastnickou strukturou, které dlouhodobě přepravují sankcionovanou ropu z Ruska, Íránu nebo Venezuely.
Typickým příkladem je tanker Solo. Osmnáct let stará loď vyplula z ruského přístavu Primorsk u Baltského moře, cestou téměř měsíc kotvila u Suezského průplavu a ještě před příjezdem na Karimun část nákladu přeložila na jinou loď v Malackém průlivu. Do terminálu pak podle celních dokumentů vyložila téměř 239 tisíc barelů motorové nafty.
Jakmile jsou produkty uskladněny nebo smíchány s jinými dodávkami, pokračuje jejich doprava často na zcela běžných tankerech, které nejsou na žádném sankčním seznamu. To výrazně komplikuje jejich sledování.
Z Ruska přes Malajsii do Číny. Stínová flotila za tmy přečerpává naftu mezi tankery |
Více než 40 procent pohonných hmot vyvezených z Karimunu mezi loňským říjnem a letošním dubnem zamířilo do terminálu společnosti PetroSeraya na singapurském ostrově Jurong, jednom z největších ropných uzlů světa. Odtud se paliva distribuují dál například do Austrálie, na Filipíny nebo dalším odběratelům v jihovýchodní Asii.
Sankce mají omezený dosah
Příběh Karimunu zároveň ukazuje limity západních sankcí. Samotný dovoz ruské ropy totiž není ve většině zemí Asie zakázaný. Indonésie uznává pouze sankce schválené Radou bezpečnosti OSN a jednostranná opatření Evropské unie nebo Spojeného království neuplatňuje.
Provozovatel terminálu PT Oil Terminal Karimun jakékoli porušování pravidel odmítá. „Společnost působí v souladu se všemi platnými indonéskými i mezinárodními zákony a dodržuje odpovídající kontrolní postupy,“ uvedla firma v reakci na otázky Bloombergu. Popřela také, že by obchodovala se sankcionovanými subjekty nebo se podílela na obcházení sankcí.
Je to plavba ohnivou koulí. Kapitán tankeru pokračuje v práci i navzdory nebezpečí |
Bývalá šéfka oddělení kontroly sankcí amerického ministerstva financí Claire O’Neill McCleskeyová upozorňuje, že právě nedostatek transparentnosti je největší slabinou systému. „Námořní obchod s ropou může být velmi neprůhledný. Zvenčí je často obtížné rozlišit chování pochybných obchodníků od těch běžných,“ říká.
Válka na Blízkém východě zvýšila význam ostrova
Význam Karimunu ještě zesílil po válce mezi Íránem a Spojenými státy a následných výpadcích dodávek v oblasti Perského zálivu. Řada asijských zemí začala hledat levnější a dostupnější alternativní zdroje paliv.
Tankery s LNG mění trasy. Evropa může soupeřit s Asií o dostupné dodávky plynu |
Například Filipíny letos podle celních údajů dovezly přes Karimun desítky tisíc tun motorové nafty deklarované jako produkt z Indonésie. Dalším významným odběratelem se stal Myanmar, který je kvůli vlastním sankcím od západních trhů do značné míry odříznutý.
Současně Indonésie posiluje energetickou spolupráci s Moskvou. Po dubnové návštěvě prezidenta Prabowa Subianta v Rusku se obě země dohodly na výrazném navýšení dovozu ruské ropy a Jakarta zároveň plánuje rozšíření skladovacích kapacit právě na Karimunu.
Zatímco přes terminál na Karimunu proudí produkty za miliardy dolarů, většina obyvatel ostrova zůstává chudá. Rozvoj ropné infrastruktury navíc začíná přímo zasahovat do jejich domovů.
Rybář Supianto už ví, že se bude muset odstěhovat. Podle představitelů místní komunity má být oblast, kde stojí jeho dům, zasypána a začleněna do rozšířeného terminálu.
„Je to tady krásné. Máme blízko k moři a je tu klid,“ říká. Přesto se podle svých slov bude muset smířit s odchodem. „Musím odejít, protože ten pozemek patří mocným lidem,“ uzavřel podle Bloombergu.
Mapy poskytuje © SHOCart a přispěvatelé OpenStreetMap. Společnost SHOCart je tradiční vydavatel turistických a cykloturistických map a atlasů. Více na www.shocart.cz
