„Období shovívavosti, které trhy zpočátku poskytly Trumpově administrativě, skončilo na konci minulého týdne,“ shrnul pro britský The Guardian Clayton Seigle, odborník z think-tanku Center for Strategic and International Studies.
S tím, jak mizí naděje na rychlé ukončení války a opětovné zprovoznění klíčového Hormuzského průlivu, ceny ropy strmě rostou. Severomořská ropa Brent během pondělního obchodování vyskočila až na 119,50 dolaru za barel, později se pohybovala kolem 106 dolarů. Brent tak během jediného dne zdražil podle Bloombergu až o patnáct procent.
Americká ropa West Texas Intermediate (WTI) se obchodovala přibližně za 102 dolarů.
Válka s Íránem brzdí tankery. USA povolily dovoz sankcionované ruské ropy do Indie |
„Vidíme rychlý posun od naděje, že půjde o krátkodobé narušení, k mnohem většímu problému,“ uvedl podle agentury Bloomberg Warren Patterson, šéf komoditní strategie banky ING. „Dokud se ropa nebude moci přepravovat přes Hormuzský průliv, ceny budou dál růst.“
Producenti omezují těžbu
Napětí se promítá i do produkce. Několik států v oblasti začalo těžbu omezovat, protože kvůli blokované námořní trase se ropa hromadí ve skladech. Irák začal uzavírat část ropných polí už minulý týden, později se přidaly Kuvajt a Spojené arabské emiráty.
Analytici banky JPMorgan odhadují, že do konce příštího týdne by omezení produkce v regionu mohlo přesáhnout čtyři miliony barelů denně. Pokud by situace přetrvávala déle, mohlo by jít až o deset procent globální poptávky.
OTÁZKY A ODPOVĚDI: Jak je na tom Írán s ropou a proč je klíčový Hormuzský průliv |
„V celé zaznamenané historii nebyl průliv nikdy úplně uzavřen,“ uvedla analytička JPMorgan Natasha Kaneva pro The Wall Street Journal. Nebyl to podle ní jen nejhorší scénář. Bylo to něco nepředstavitelného.
Podle deníku začaly některé společnosti preventivně vypínat ropné vrty už v prvních hodinách konfliktu. Předseda ropné firmy DNO Bijan Mossavar-Rahmani například nařídil zastavení těžby v iráckém Kurdistánu ještě během letu z New Yorku do Osla poté, co se dozvěděl o útocích USA a Izraele na Írán.
Samotný průliv není fyzicky zablokován, lodní doprava je ale minimální. Podle Wall Street Journal čeká na průjezd více než tisíc lodí, protože rejdaři se obávají útoků po zásazích několika tankerů v oblasti.
Zdražování pohonných hmot bude pokračovat. Výrazněji u nafty, očekávají analytici |
„Největší obavou zůstává narušení toku ropy přes Hormuz,“ říká Haris Khurshid z investiční společnosti Karobaar Capital. Omezení těžby je podle něj důležité, ale trh se hlavně bojí, že se ropa nebude moci dostat na světové trhy.
Zdražuje benzin i nafta
Rostoucí ceny energií začínají dopadat na ekonomiku i spotřebitele. V USA vzrostly ceny benzinu na nejvyšší úroveň od srpna 2024. Podle motoristického klubu AAA zdražil běžný benzin od začátku konfliktu asi o 16 procent a diesel o více než 20 procent, píše The New York Times.
Vyšší ceny energií zvyšují také obavy z inflace. Investoři nyní podle amerického deníku očekávají, že inflace v příštích 12 měsících dosáhne zhruba 4,5 procenta, zatímco na začátku roku počítali s hodnotou kolem 2,3 procenta. V Česku se 21. února prodával podle CCS litr naturalu v průměru za 33 korun a litr nafty za 32,66. V sobotu 7. března už čeští řidiči za litr benzínu platili 36 korun a za naftu 38.
Rostoucí ceny ropy řeší i vlády. Čínská vláda například nařídila velkým rafineriím pozastavit export benzinu a nafty, aby zajistila dostatek paliv pro domácí trh. Jižní Korea zvažuje zavedení cenového stropu na ropu poprvé za tři desetiletí.
Trump vývoj bagatelizuje
Americký prezident Donald Trump, který konflikt s Íránem vede společně s Izraelem, růst cen bagatelizuje. Na své sociální síti Truth Social uvedl, že jde jen o dočasný jev. „Je to velmi malá cena, kterou musí Spojené státy a svět zaplatit za bezpečnost a mír,“ napsal. Ceny podle něj rychle klesnou, jakmile bude zničena íránská jaderná hrozba.
Světu hrozí další inflační vlna. V Evropě by byla výraznější než jinde, varují analytici |
Írán však varuje, že konflikt může ceny ropy vyhnat ještě výše. Mluvčí Revolučních gard po víkendových útocích uvedl, že pokud budou západní země pokračovat v bojích, mohou ceny překročit i 200 dolarů za barel.
Energetický historik Daniel Yergin varuje, že současná situace může mít globální důsledky. „Díváme se na zdaleka největší narušení světové produkce ropy v historii z hlediska denního objemu,“ řekl Wall Street Journal. Pokud to potrvá týdny, pocítí to podle něj celá světová ekonomika.
