Divokou jízdu na světových burzách vyvolaly sobotní útoky v Saúdské Arábii, které přepisují dosavadní rekordy hned v několika ohledech. Kromě jednodenního prudkého skoku v cenách ropy došlo i k vůbec nejvyššímu výpadku dodávek.
Situace prakticky pocítí ve světě všichni, kdo tankují na čerpacích stanicích benzin či naftu.
„Nikdy jsme neviděli na ropném trhu takové narušení dodávek a cenovou reakci, jako nyní,“ sdělil analytik Credit Suisse Group Saul Kavonic listu Bloombergu. „Přirážka za politická rizika je nyní zpět na programu ropného trhu,“ dodal.
Útoky rozkolísaly trhy po celém světě (v USA se situace promítne až odpoledne středoevropského času). O pětinu zdražily termínové kontrakty (takzvané futures) na ropu na burze v Londýně a podobný vývoj zaznamenaly burzy v Asii, i když později se situace začala uklidňovat. Severomořská ropa Brent nejdříve zdražila na 71,95 dolarů za barel, před desátou hodinou středoevropského času stál barel kolem 65 dolarů, tedy zhruba o 9 procent víc. Počáteční nárůst byl nejvyšším jednodenním růstem od začátku války v Perském zálivu v roce 1991.
Zhruba o osm procent rostla i americká lehká ropa WTI. Zpočátku tak vystřelila o 15,5 procenta, později růst oslabil na 7,9 procenta. Ceny mírně poklesly po oznámení prezidenta Donalda Trumpa, že schválil uvolnění ropy ze strategických rezerv, jestliže to bude potřeba.
Benzin mírně zdraží
Pro evropské spotřebitele je však klíčová cena ropy Brent, která se promítne do zdražení pohonných hmot i na čerpacích stanicích v České republice.
„Benzín a nafta v ČR tak mohou během následujících týdnů výrazně zdražit, do konce září o dvě koruny na litr,“ odhaduje analytik společnosti Czech Fund Lukáš Kovanda. V tom nejčernějším scénáři podle něj může benzin atakovat cenovku 38,50 korun za litr a nafta 37,20 za litr, což jsou rekordní maxima z roku 2012.
Prudký nárůst cen ropných derivátů je však diskutabilní. „Cena pohonných hmot 40 korun za litr je nereálná. To by ropa musela zdražit vysoce nad sto dolarů za barel,“ namítá analytik společnosti Finlord Boris Tomčiak, který situaci na trhu dlouhodobě sleduje. Podle něj součané zdražení ropy Brent na 66 dolarů vyžene ceny pohonných hmot vzhůru o 50 až 70 haléřů. „Zdražování budeme sledovat především koncem tohoto měsíce a počátkem října,“ dodal.
Produkční výpadek bude podle vyjádření Saúdské Arábie trvat několik dní a pak se dodávky ropy začnou postupně obnovovat.
Zranitelné refinerie
Útoky způsobily výpadek těžby 5,7 milionu barelů denně, což představuje více než polovinu průměrné denní těžby země a pět procent globálních dodávek. Pro ropný trh je to nejhorší náhlé přerušení dodávek v historii. I když bude Saúdská Arábie zřejmě schopná obnovit do několika dnů alespoň část dodávek, útoky upozorňují na zranitelnost největšího světového vývozce ropy. Zvýší také přirážku k ceně vlivem politických rizik a přinášejí obavu z destabilizace na Blízkém východě a odvety USA vůči Íránu.
„Zranitelnost saúdské infrastruktury vůči útokům, která je historicky považována za stabilní zdroj ropy pro světový trh, se stává novým paradigmatem, se kterým se bude muset trh vypořádat,“ řekl Bloombergu analytik singapurské společnosti Energy Aspects Virendra Chauhan. „Momentálně není jasné, jak dlouho budou dodávky vyřazeny,“ dodal.
Deseti drony byl v sobot zasažen největší světový závod na zpracování ropy v Abquaiku a druhá největší fabrika v zemi v Khuraisu. Obě zařízení nedodala na trh za jediný den 5,7 milionů barelů ropy. I to je rekord, který předčil zatím největší světové výpadky z dob Íránské revoluce (1978-1979) i invazi Saddáma Husajna do Kuvajtu v letech 1990-1991. Situace pomáhá norské koruně, kanadskému dolaru
Ropná zařízení Abkajk a Churajs v sobotu ráno zachvátil požár poté, co je zasáhly střely z bezpilotních letounů. K odpovědnosti za útoky se přihlásila jemenská povstalecká skupina Húsíů. Americký ministr zahraničí Mike Pompeo z zodpovědnosti obvinil Írán a na twitteru uvedl, že nejsou žádné důkazy o tom, že by údery přišly z Jemenu.
| Útoky v Saúdské Arábii | září 2019 | 5,7 milionu barelů denně |
|---|---|---|
| Íránská revoluce | 1978-1979 | 5,6 milionu barelů denně |
| Arabsko-izraelská válka | 1973-1974 | 4,3 milionu barelů denně |
| Irácka invaze do Kuvajtu | 1990-1991 | 4,3 milionu barelů denně |
| Válka mezi Íránem a Irákem | 1980-1981 | 4,1 milionu barelů denně |
| Stávka ve Venezuele | 2002-2003 | 2,6 milionu barelů denně |
| Válka v Iráku | 2003 | 2,3 milionu barelů denně |
| Suezská krize | 1956-1957 | 2 miliony barelů denně |
| Šestidenní válka | 1967 | 2 miliony barelů denně |
| Zdroj: Bloomberg |
Saúdská Arábie je největším světovým vývozcem ropy a útoky zasáhly jedny z nejdůležitějších míst jejího ropného průmyslu. Výpadek chce království vykrýt čerpáním z ropných zásob společnosti Saudi Aramco. List The Wall Street Journal s odvoláním na nejmenovaného úředníka ze Saúdské Arábie uvedl, že země hodlá dnes obnovit třetinu ze ztracené produkce. Návrat do normálu by ale mohl trvat až několik týdnů.
Podle Mezinárodní agentury pro energii (IEA) současné přerušení dodávek je vyšší než výpadek těžby Kuvajtu a Iráku v srpnu 1990, kdy Saddám Husajn napadl svého souseda. Překonal také výpadek těžby Íránu během islámské revoluce v roce 1979.
14. září 2019 |
