Podle společnosti S&P Global Energy bude potřeba doplnit téměř 500 milionů barelů ropy a ropných produktů, které byly během krize odčerpány ze zásob. Každý další den omezeného provozu v Hormuzském průlivu přitom tento deficit zvýší o dalších 5,8 milionu barelů, píše The Wall Street Journal.
Experti upozorňují, že i kdyby se na trhu objevil dodatečný přebytek jednoho milionu barelů denně, návrat globálních zásob na předkrizovou úroveň by trval déle než rok. I proto podle Ricka Bandaziana ze společnosti Offsides Macro investoři nadále počítají s dalším růstem cen ropy, byť méně výrazným než na jaře letošního roku.
Ropná Guyana těží z války. Prospěch z toho mají zahraniční firmy, nikoli místní |
Řada analytiků navíc očekává, že státy nebudou usilovat pouze o doplnění vyčerpaných zásob na původní úroveň. Poslední měsíce totiž ukázaly, jak zranitelné jsou ekonomiky závislé na dovozu energií. „Země závislé na dovozu si dnes kladou jedinou otázku: Jak zajistit, aby se něco podobného už nikdy neopakovalo?“ uvedl pro The Wall Street Journal Kevin Book ze společnosti ClearView Energy Partners.
I proto bude podle odborníků řada zemí po celém světě výrazně navyšovat své strategické ropné rezervy. Některé státy dokonce nově plánují jejich výstavbu. Patří mezi ně například Pákistán a Filipíny. Indonésie již také oznámila výstavbu nových skladovacích kapacit, a i Indie pokračuje v rozšiřování svých strategických zásobníků.
Každý barel ropy uložený do strategických rezerv ale chybí na trhu, což může dále podporovat růst cen. Významnou roli chce v tomto směru sehrát také Japonsko, které vyčlenilo 10 miliard dolarů na podporu asijských zemí při budování nových skladovacích kapacit a strategických ropných rezerv.
Ropa měla stát tři sta dolarů. Cena se drží díky Číně, Saúdům i vývozu z USA |
Ani případné plné obnovení provozu v Hormuzském průlivu by tak podle Mezinárodní energetické agentury nepřineslo okamžitou úlevu. Trh se bude s nedostatkem ropy potýkat minimálně do posledního čtvrtletí letošního roku. Teprve poté by se mohl objevit mírný přebytek, který by umožnil postupné doplňování vyčerpaných zásob.
Návrat do normálu až v roce 2027
Podle Sultana Ahmeda Al Jabera, šéfa společnosti Abu Dhabi National Oil Company, potrvá přibližně čtyři měsíce, než se lodní doprava vrátí na 80 procent předkrizové úrovně. Návrat do normálu tak podle něj nenastane dříve než v roce 2027. S podobným časovým horizontem počítá také saúdskoarabský ropný gigant Saudi Aramco.
Výpadek dodávek navíc nedokážou všichni producenti nahradit stejně rychle. Třeba Saúdská Arábie a Spojené arabské emiráty disponují volnou těžební kapacitou, kterou mohou poměrně rychle využít. Naopak Irák nebo Kuvajt budou potřebovat více času. Jejich těžba je totiž více závislá na zahraničních firmách a některá ropná pole vyžadují náročné úpravy.
Historie navíc ukazuje, že velké energetické krize často vedou k zásadním změnám v energetické politice. Ropné šoky v 70. letech například přiměly Spojené státy k úspornějšímu využívání energie a k hledání alternativních zdrojů. Zatímco na začátku 70. let se z ropy vyráběla téměř pětina americké elektřiny, dnes její podíl činí zhruba jedno procento. Spojené státy se navíc z čistého dovozce ropy staly výrazným exportérem.
Je to nebezpečná hra. Podpora plodin pro biopaliva zdraží potraviny, varují experti |
Nejsou to ale jen Spojené státy. Také v Evropské unii se znovu otevírá debata o zvýšení těžby ropy a zemního plynu, což bylo ještě před několika lety politicky jen těžko představitelné, uzavírá The Wall Street Journal.
