Centrální bankéři si kladou otázku, zda aktuální cenový nárůst ropy je jen dočasným výkyvem, nebo zda se na těchto úrovních bude pohybovat dlouhodobě. Vysoká cena ropy totiž může působit jako stimul k dalšímu růstu spotřebitelských cen i jako brzda hospodářského růstu, uvedla agentura Bloomberg.
„Růst cen ropy je znepokojivý. Přesto bychom ale měli hodnotit nedávný inflační vývoj v širších souvislostech. Zatím nehrozí, že bychom dvanáctiměsíční solidní dezinflační vývoj zahodili,“ uvedl pro Bloomberg Dario Perkins, který je ekonomem ve společnosti GlobalData TS Lombard.
Ropa zdražuje už třetí týden v řadě a její cena se blíží hodnotě z loňského listopadu. Data zároveň ukazují, že cena ropy je na cestě k největšímu mezičtvrtletnímu růstu od prvního loňského kvartálu, kdy byla zahájena ruská invaze na Ukrajinu.
Růst úroků podesáté v řadě. ECB zvedla sazbu o čtvrt procentního bodu |
Saúdská Arábie a Rusko tento měsíc prodloužily omezení dodávek ropy na trh celkem o 1,3 milionu barelů denně až do konce letošního roku. Podle analytiků banky ANZ by omezení mohlo ve čtvrtém čtvrtletí způsobit na trhu deficit dva miliony barelů denně a následné čerpání zásob by mohlo vystavit trh dalším cenovým skokům v příštím roce.
Problém i pro Spojené království a USA
Pokud bude současná cenová úroveň ropy přetrvávat i v příštím roce, mohla by inflace kromě eurozóny stoupnout i ve Spojeném království, a to rovněž o 0,4 procentního bodu. Ve Spojených státech by to inflaci přiživilo dokonce o 0,9 procentního bodu, ukazují výpočty agentury Bloomberg.
„Run na cenu ropy je pro centrální banky špatnou zprávou, neboť inflace by se mohla vyvíjet špatným směrem,“ potvrdil výpočty agentury Bloomberg i analytik Brad Bechtel, který je vedoucím devizového oddělení v americké společnosti Jefferies.
Na snižování úrokových sazeb v příštích měsících zapomeňme, řekl guvernér ČNB |
Dramatičtější inflace by byla velkou ranou i pro trh s dluhopisy, který nyní do velké míry sází na to, že americká centrální banka bude úrokové sazby držet na zvýšené úrovni po delší dobu.
Vyšší sazby po delší dobu
Analytici i přes vyšší cenu ropy nyní očekávají, že američtí centrální bankéři ve středu pozastaví postupné zpřísňování své měnové politiky. Hned ve čtvrtek se něco obdobného čeká i v případě Spojeného království, Švédska nebo Švýcarska. Centrální banky v západním světě tak podle nich nejspíš ve většině případů čeká poslední anebo předposlední zvyšování úrokových sazeb.
Češi chudnou dál. Jejich kupní síla se opět propadla, ale už ne tolik |
Pauzu ve zvyšování sazeb minulý týden signalizovala i Evropská centrální banka. Ekonom Peter Praet ale toto odhodlání spojuje s rostoucí cenou ropy a volá po aktualizaci. „Spotřebitelé jsou extrémně citliví na ceny ropy a potravin. Evropská centrální banka by nyní měla znovu vyslat jasné signály,“ uvedl odborník pro agenturu Bloomberg.
Inflační očekávání v Evropě každopádně zůstávají vysoká a trhy momentálně sází na to, že spotřebitelské ceny v příštích třech letech v průměru porostou o zhruba 2,4 procenta, což je stále vysoko nad dvouprocentním cílem většiny evropských centrálních bank.
Ropa děsí i Austrálii
Vysoké ceny ropy i potravin vnímá rizikově i centrální banka v Austrálii, ukázal zápis z úterního zasedání tamní bankovní rady z 5. září. Australští bankéři čekají, že vyšší ceny pohonných hmot povedou v současném čtvrtletí oproti těm minulým k vyšší celkové inflaci a navíc by mohly negativně dopadnout i na australskou hospodářskou expanzi.
Nepříliš pozitivní vyhlídky na růst znepokojují také hlavní ekonomku OECD Clare Lombardelliovou. Ta v úterý novinářům řekla, že na něj dopadnou domácnosti a jejich poptávka. Evropa by navíc podle ní měla trpět více než USA, a to kvůli své velké závislosti na dovozu energií.
Ozvěna inflace se nese Německem. Symbolem jsou šaty z miliardových bankovek |
Agentura Bloomberg přesto zatím nepředpokládá, že tvůrci na současnou cenu ropy budou nějak reagovat. „Předpokládáme, že šok zatím není tak velký, aby se výhled úrokových sazeb měl změnit,“ napsali analytici Ana Andradeová a Jamie Rush ve své zprávě.
Centrální banky mají jako vodítko pro svou reakci hořkou vzpomínku na 70. léta 20. století, a tedy dobu, kdy vleklé ropné šoky způsobené omezením nabídky zanechaly ve vyspělých ekonomikách jak trvalou inflaci, tak i negativní dopad na ekonomický růst.
Inflace ještě zdaleka nekončí, vláda jen opět „maláčuje“, píše Václav Klaus |
„Centrální banky nemohou s těmito krátkodobými šoky způsobenými nabídkou nic udělat, ale mohou udělat něco pro to, aby udržely očekávání domácností a firem v souladu,“ řekl v rozhovoru Charles Seville, ekonom agentury Fitch Ratings v Londýně. „To je velký rozdíl oproti 70. letům. Nyní máme centrální banky, které mají větší zkušenosti s tím, jak dostat inflaci na cílovou úroveň,“ dodal.
