Svět momentálně čelí pravděpodobně největšímu výpadku dodávek ropy v dějinách. Z globálního trhu zmizelo více než deset milionů barelů denně pocházejících ze zemí Blízkého východu. Mnohem výraznější důsledky na ceny komodity však zatím tlumí kombinace několika faktorů, uvedli experti pro agenturu Bloomberg.
Ropné státy hledají cesty, jak obejít Hormuz. Budou třeba miliardové investice |
Hlavním důvodem je překvapivý vývoj v Číně coby dlouhodobě největším dovozci ropy na světě. Data totiž ukazují, že tato země ve srovnání s předchozími roky dramaticky snížila dovoz. Z květnových dat společnosti Vortexa plyne, že příchozí dodávky ropy meziročně klesly téměř o 40 procent. Slabší čínská poptávka tak tlačí na cenu ropy výrazně méně, než se experti původně domnívali.
Čína zároveň stále více nahrazuje ropu jinými surovinami, mimo jiné uhlím. K nižší spotřebě přispívá také postupná elektrifikace celé čínské ekonomiky. Rychlý rozmach elektromobilů omezuje poptávku po benzinu i naftě, a i proto nyní cena ropy na globálních trzích výrazně vyšší.
„Stažení Číny z trhu s ropou sehrálo klíčovou roli ve snaze znovu vyrovnat globální trh, což pomohlo omezit růst cen,“ uvedl pro Bloomberg analytik Warren Patterson ze společnosti ING.
Ropná Guyana těží z války. Prospěch z toho mají zahraniční firmy, nikoli místní |
Podle odhadů společností Kpler a Energy Aspects čínské rafinerie momentálně zpracovávají zhruba 13 milionů barelů ropy denně. Tak nízké hodnoty byly naposledy běžné v rané fázi pandemie v roce 2020. Kupříkladu loni čínské rafinerie zpracovávaly v průměru 14,8 milionu barelů denně.
Americký vývoz
K uklidnění trhu přispěly také Spojené státy, kterým se podařilo výrazně zvýšit export ropy a paliv. Americký vývoz byl v květnu o více než dva miliony barelů denně vyšší než průměr za celý loňský rok. Za tímto posunem stojí i dlouhodobý rozmach americké těžby. Břidlicová revoluce, která začala před více než deseti lety, proměnila Spojené státy z významného dovozce ropy v čistého vývozce.
Trumpova administrativa se zároveň rozhodla stabilizovat trh mimořádným uvolňováním strategických rezerv. To je důvod, proč se podařilo srazit cenu ropy Brent pod 100 dolarů za barel. Na začátku války se přitom cena vyšplhala i nad 140 dolarů.
Cena ropy vystřelila po Trumpově kritice íránské odpovědi na příměří |
Je však otázka, zda se Spojeným státům podaří současné tempo vývozu zajistit dlouhodobě. Rezervy se totiž rychle tenčí a řada expertů pochybuje, že je takový objem dodávek dlouhodobě udržitelný. „Nejsme schopni tyto vývozy udržet,“ uvedl pro Bloomberg Greg Sharenow z investiční společnosti Pimco.
Saúdská ropná výhra
Zmínit je třeba také kroky některých zemí Perského zálivu. Saúdská Arábie například zvýšila přepravu ropovodem East–West směrem k Rudému moři, zatímco Spojené arabské emiráty posílají část dodávek ropy do přístavu Fudžajra. Část tankerů navíc Hormuzským průlivem navzdory riziku dál proplouvá.
I Trumpova administrativa každopádně připouští, že trh zatím odolává lépe, než se čekalo. „Lidé si mysleli, že to bude mnohem horší,“ řekl v pátek americký prezident Donald Trump. „Dnes jsem se díval na cenu 96 dolarů za barel. Lidé si mysleli, že to bude 300 dolarů,“ dodal.
Ceny ropy proto drží níže také politika. Trump opakovaně tvrdí, že mírová dohoda s Íránem je na dosah, což část obchodníků odrazuje od sázek na další výrazný růst cen. „V podstatě jde o očekávání, že řešení je blízko,“ uzavřel pro Bloomberg analytik Tom Baker ze společnosti Vitol.
