Vývoz ropy ze zemí Blízkého východu nyní podle společnosti Argus dosahuje přibližně 11 milionů barelů denně. Před začátkem války s Íránem před sedmi měsíci činil zhruba 18 milionů. Část výpadku se však producentům daří nahrazovat jinými trasami a způsoby přepravy, píše agentura Reuters.
Za dva roky bude z Hormuzského průlivu už jen bezcenný pás vody, tvrdí Bessent |
V týdnu před obnovením bojů 30. srpna procházelo Hormuzským průlivem podle Rystad Energy přibližně osm až devět milionů barelů denně. Po eskalaci objem klesl pod dva miliony. Několikadenní průměr se ale stále pohybuje mezi čtyřmi a pěti miliony barelů. Podle hlavního ekonoma Rystad Energy Claudia Galimbertiho tomu odpovídá cena Brentu kolem 95 dolarů za barel.
Producenti hledají cestu kolem Hormuzu
Země Perského zálivu zároveň začaly více využívat jiné možnosti přepravy. Část ropy nyní míří do přístavů mimo Hormuz, kde může být přeložena na jiné tankery. Saúdská Arábie v srpnu obnovila nakládku v přístavu Ras Tanura. Současně ale čelí problémům na trase přes Janbú u Rudého moře, kterou omezuje blokáda jemenských Húsíů.
Vývoz z Janbú v srpnu klesl na 1,43 milionu barelů denně. V předchozích třech měsících přitom dosahoval v průměru na 3,9 milionu. Část výpadku však nahradil vyšší export přes egyptský přístav Sídí Kirír. Dodávky zvýšil také Irák a Spojené arabské emiráty udržely vývoz kolem 2,9 milionu barelů denně. Naopak íránský export kvůli americké blokádě výrazně oslabil.
Ropa po přestřelce mezi USA a Íránem zdražuje, Brent se vrátil nad devadesát dolarů |
Část výpadku vykrývají také producenti mimo OPEC. Spojené státy, Kanada a Guyana mají letos podle společnosti Rystad Energy zvýšit těžbu celkem o 1,4 milionu barelů denně. Relativně vysoký zůstává rovněž ruský export, neboť Moskva už snížila odhad letošní těžby na nejnižší úroveň za 17 let.
Čína kupuje výrazně méně
Ještě větší vliv má slabší poptávka. Rystad Energy odhaduje, že ve třetím čtvrtletí klesla spotřeba v petrochemickém průmyslu a dopravě o zhruba 3,5 milionu barelů denně. Více než polovinu tohoto propadu připadá na Čínu, kde roste podíl elektromobility a část chemické výroby využívá uhlí místo ropy.
Čínský námořní dovoz proto v červenci a srpnu klesl na sedm milionů barelů denně. Ještě v únoru přesahoval hranici 11 milionů. Trh uklidňují také rozsáhlé čínské zásoby, které společnost Kpler odhaduje na 1,17 miliardy barelů. Díky tomu nemusí Peking při každém výpadku okamžitě výrazně navyšovat nákupy na trhu.
USA sahají po pětině venezuelské ropy. Caracas se těší na obří příjmy ze zbytku |
Situace na trhu s okamžitými dodávkami ropy je přitom napjatější, než naznačuje samotná cena. Ropa z Dubaje a Ománu se u listopadových dodávek obchoduje s výraznou prémií a cena ománských futures už překročila 104 dolarů (zhruba 2 184 korun) za barel.
„V tuto chvíli je vidět, že situace se skutečnými dodávkami je mimořádně napjatá,“ uvedl pro Reuters David Fyfe, hlavní ekonom společnosti Argus. Ještě větší problém podle něj představuje nafta. „Máme už ceny výrazně nad 100 dolary (zhruba 2 100 korun) za barel a ještě důležitější je, že trh s dieselem doslova křičí nedostatkem,“ dodal.
Téměř polovina ropy pochází ze zemí zmítaných válkami, ukázal výpočet |
Banky proto své odhady postupně zvyšují. Morgan Stanley počítá ve čtvrtém čtvrtletí s průměrnou cenou Brentu kolem 100 dolarů (zhruba 2 100 korun) za barel. Goldman Sachs zvýšila prosincový odhad na 85 dolarů (zhruba 1 785 korun) a očekává, že problémy s přepravou ropy z Blízkého východu mohou přetrvat i v příštím roce, uzavírá Reuters.
