Curyšský soud shledal čtyři muže – tři Rusy a jednoho Švýcara – vinnými z nedbalosti při finančních transakcích. Rolduginovi mezi lety 2014 a 2016 pomohli uložit miliony franků na švýcarské bankovní účty. Ve Švýcarsku jsou přitom banky povinny odmítnout transakci, pokud existují pochybnosti o identitě smluvní strany.
Případ podle agentury Reuters ukazuje, jak lidé jako Roldugin posloužili jako bílí koně, jejichž úkolem bylo skrýt skutečné vlastníky peněz. Odsouzení bankéři, jejichž jména nemohou být podle švýcarských zákonů zveřejněna, pomohli Rolduginovi provozovat dva bankovní účty v Gazprombank v Curychu. Přes ně pak proudily miliony franků.
Obžaloba tvrdila, že bankéři neověřili dostatečně totožnost skutečného vlastníka peněz, přičemž bylo nepravděpodobné, že by problematických 30 milionů franků (přes 700 milionů korun) skutečně patřilo Rolduginovi.
Viloncellista Sergej Roldugin na snímku z 16. dubna 2022
Podezřelé jim přitom mělo být už to, že hudebník se nachází na seznamu sankcionovaných Rusů a ve Švýcarsku neprovozoval žádné podnikatelské aktivity. Navíc violoncellista v jednom rozhovoru pro New York Times sám uvedl, že se necítí být podnikatelem a žádné miliony nevlastní.
„Všechny důkazy ukazují, že Sergej Roldugin nebyl skutečným majitelem aktiv,“ uvedl státní zástupce Jan Hoffmann. „Bankéři porušili pravidla, a proto by měli být potrestáni,“ dodal.
Putin v minulosti popsal smyčcového virtuosa jako přítele, brilantního hudebníka a dobrodince, který si poctivě vydělal peníze jako menšinový akcionář v jedné z ruských firem. Kreml také už dříve odmítl jakékoli náznaky o spojení Rolduginova s ruským prezidentem jako protiruskou putinofobii.
Obhajoba u soudu namítala, že hudebník loni písemně prohlásil, že ho banka správně identifikovala jako skutečného majitele účtů. Podle této argumentace nebyl důvod pochybovat o tom, že mu peníze opravdu patří. Považovala za věrohodné tvrzení, že byl bohatý, protože byl Putinovým přítelem.
„Sergej Roldugin není jen tak nějakým violoncellistou a dirigentem, ale také kremelským oblíbencem, který zjevně měl přístup k zvláštním finančním příležitostem, jež mu umožňovaly hromadit značné bohatství,“ snažila se ve finále neúspěšně tvrdit obhajoba.
