Do tvrdých úspor se Řekům nechce. Zhorší úroveň lidí i reputaci politiků krátce

Do tvrdých úspor se Řekům nechce. Zhorší úroveň lidí i reputaci politiků krátce před volbami. Ilustrační snímek. | foto: AP

Řekové si z nás snad dělají legraci, zaznívá na trzích. Atény dál váhají

  • 192
Sázkové kanceláře mohou už několik dní vypisovat sázky, zda se konečně Řecko dohodne na životně důležitých úsporách. I ve středu žije naděje, že je k dohodě blízko. Premiér Lukas Papademos se odpoledne sešel se zástupci koalice, aby s nimi nové škrty probral. Bez nich Řecko nedostane úvěr a nepřežije.

Řecko se mělo už o víkendu dohodnout na tom, jak hluboko sáhne každému Řekovi do peněženky. Jako odměnu by mělo dostat novou finanční pomoc 130 miliard eur od zahraničních partnerů. Do neděle se ale nedohodlo, řešení nenalezlo ani v pondělí a také v úterý zásadní rozhodnutí nepadlo. Každý den to ale vypadalo, že bude hotovo. Zástupci finančních trhů nad tím jen kroutí hlavou.

"Řekové si jednoduše dělají ze Západu legraci a Londýn s Frankfurtem to ještě nepochopil. Na stole není jediný hmatatelný důkaz, že v jednáních o dluhu nastal jakýkoli pokrok," říká analytik Next Finance Vladimír Pikora.

Ministři financí se sejdou ve čtvrtek

Ve čtvrtek večer se druhým úvěrem pro Řecko budou zabývat ministři financí eurozóny. Schůzka by měla začít v 18:00. Na jejich programu bude také jednání o dohodě o seškrtání dluhu mezi Aténami a soukromými věřiteli.

"Situace je čím dál více patová. Řecko ví, že bez další půjčky dojde nevyhnutelně k defaultu (platební neschopnost neboli bankrot, pozn. redakce), ale také ví, že půjčka je podmíněna velmi přísnými podmínkami, které budou znamenat první skutečně citelný zásah do životní úrovně Řeků. Jen několik týdnů před očekávanými parlamentními volbami se v očích řeckých politiků přijetí podmínek rovná politické sebevraždě," shrnul situaci ekonom společnosti Cyrrus Marek Hatlapatka.

Rámcová dohoda má sloužit Mezinárodnímu fondu a Evropské unii jako záruka, že Řecko dupne na brzdu a začne šetřit. To se zatím příliš nedaří. Reformy, které byly podmínkou k získání prvního úvěru (r. 2010, celkem 110 miliard eur) se zavádějí pomalu, pomalá je i privatizace a tempo snižování dluhu neodpovídá vytyčeným cílům, protože ekonomika neroste.

Rámcová dohoda, kterou zrovna mezi sebou vyjednávají politici v Aténách, má situaci změnit k lepšímu. Předběžné informace napovídají, že plán ušetří v rozpočtu země 3,2 miliardy eur. Pocítí to běžní Řekové. Letos by mělo zřejmě přijít o práci dalších 15 tisíc lidí, kteří pracují pro stát. Minimální mzda by se měla snížit až o 22 procent ze 751 eur měsíčně na 600 eur a klesly by důchody. Bonusy známé jako 13. a 14. mzdy by ale zůstaly zachovány.

Pokud se rámcovou dohodu podaří vyjednat, zamíří dokument ke schválení ještě do parlamentu. V opačném případě hrozí, že Řecko nepřežije. To si ale nikdo nepřeje.

Strach z neznáma drží Řecko nad vodou

"Všichni vědí, že samotný odchod Řecka z eurozóny by nebyl ekonomickou katastrofou pro zbytek Unie," popisuje Hatlapatka jednu stranu problému. Potíž je podle něj v tom, že nikdo nedokáže odhadnout, jaký vliv by odchod Řecka měl na důvěru v měnovou unii a na situaci dalších problémových zemí, které jsou z hlediska ekonomické síly mnohem důležitější. Je to třeba Itálie, Španělsko nebo Francie.

To je důvod, proč nikdo nechce nechat Řecko padnout. "Odchod Řecka z eurozóny by na jedné straně skutečně mohl takříkajíc vyčistit stůl a důvěru investorů zlepšit, riziko opačného efektu, tedy eroze důvěry ve společnou měnu a následné kontaminace dalších zemí eurozóny, je však takovým strašákem pro evropské politiky, že podpora Řecku zůstává prioritou," dodal.