„Shánění zaměstnanců je čím dál těžší,“ uvedl pro britský portál The Guardian Dimitris Stathokostopoulos, který se svým bratrem provozuje tavernu v Athénách a aktuálně shání kuchaře, číšníky i pomocnou sílu do kuchyně. „Cestovní ruch je rozhodně na vzestupu, ale dneska Řekové raději volí práci v kanceláři od devíti do pěti, bez nočních nebo víkendových směn,“ doplnil.
ANALÝZA: Řecko je na scestí, musí přestavět svůj model cestovního ruchu |
Kromě číšníků a kuchařů hoteliéři shánějí také recepční, uklízečky, plavčíky či vrátné. Na ostrovech s velkou návštěvností, jako je Kréta a Rhodos, se objevují zprávy o hoteliérech, kteří přetahují zaměstnance od konkurence s příslibem lepšího platu a pracovních podmínek.
Po lockdownu se lidé nevrátili
„Je to částečně důsledek pandemie, kterou pocítila celá Evropa, ale v Řecku je problém obzvláště akutní,“ uvedl k nedostatku pracovních sil Giorgos Hotzoglou, prezident Panhelénské federace pracovníků v oblasti stravovacích služeb a cestovního ruchu (POEET).
„Vidíme bezprecedentní nedostatek kvalifikovaných a zkušených pracovníků, zejména v hotelnictví a gastronomii, kvůli odchodu zaměstnanců během lockdownu. Mnoho z nich se už pak nevrátilo. Výsledkem je, že dnes chybí asi 80 000 pracovníků,“ doplnil Hotzoglou.
Řeckých měst a vesnic duchů přibývá. Země čelí populačnímu kolapsu |
Podle něj hraje roli sezonnost odvětví. „Jakmile sezona skončí, mají pracovníci nárok pouze na tři měsíce podpory v nezaměstnanosti. Jak mají během zbytku roku přežít, zvlášť když zuří krize životních nákladů?“ zmínil.
Cestovní ruch není jediným odvětvím zasaženým nedostatkem pracovníků. Zemi chybí lidé také ve stavebnictví a zemědělství. Důvodem nedostatku pracovních sil je mimo jiné demografický pokles a odliv zhruba 500 000 lidí v době hospodářské krize, napsal The Guardian.
Migranti i žadatelé o azyl
Tamní středopravicová vláda se již dříve pod tlakem poslanců rozhodla legalizovat status přibližně 30 000 nelegálně pobývajících migrantů. Podepsala také řadu bilaterálních dohod o mobilitě pracovní síly se zeměmi, jako je Egypt, Vietnam, Bangladéš, Gruzie, Indie či Moldavsko.
Role se obrátily. Dnes Řecko může být pro Česko i rozpočtovým vzorem |
„Právě jsem dostal nabídku na nábor od společnosti v Dubaji, kterou zvažuji,“ řekl Dimitris Stathokostopoulos. „V naší kuchyni pracuje Bangladéšan a je vynikající. O tento typ práce se nyní ucházejí lidé z Asie a dalších částí světa,“ doplnil.
Do práce v severním Řecku by se ještě tento měsíc měli zapojit žadatelé o azyl, kteří prošli školením organizovaným řeckou hotelovou asociací a ještě donedávna strádali v uprchlických zařízeních.
„Je nepředstavitelné, že diskutujeme o rostoucím počtu deportací, když statistiky ukazují, že v Řecku bude do roku 2050 potřeba obsadit 750 000 pracovních míst,“ uvedla Sofia Kouvelakiová, která vede organizaci The Home Project, ta v Athénách podporuje děti uprchlíků a migrantů.
Řecku se daří. Plánuje předčasně splatit dluh ve výši pěti miliard eur |
„Našimi azylovými domy prošlo více než 1 400 dětí a stovky z nich se uchytily, když dostaly příležitost v často velmi vysoce kvalifikovaných zaměstnáních,“ doplnila.
Ekonomika roste, ale...
Řecká ekonomika v posledních letech vykazuje růst a pokračuje v zotavování z předchozích krizí. Nezaměstnanost v zemi poklesla během šesti let z 18 na 9 procent.
„V oblastech od stavebnictví přes logistiku, maloobchodní služby až po zdravotnictví bylo vytvořeno pět set tisíc nových pracovních míst,“ uvedl guvernér řecké státní služby zaměstnanosti DYPA Spiros Protopsaltis.„Rétorika kolem volných pracovních míst je podle mě trochu přehnaná, ale stále existují nevyužité zdroje pracovní síly – počínaje ženami,“ dodal.
Řecko začalo také aktivně nabírat nové zaměstnance v zahraničí a pořádá veletrhy pracovních příležitostí v Německu, Nizozemsku a Velké Británii. Podle Protopsaltise země doufá, že se domů vrátí i Řekové, kteří během krize odešli do zahraničí. „Říkáme lidem: ‚Vraťte se. Řecká ekonomika už není taková, jakou si ji pamatujete. Daří se jí velmi dobře‘,“ uvedl Protopsaltis.
