V roce 2025 by Atény měly splatit pět miliard eur (asi 115 miliard korun), dluh má přitom svou splatnost až mezi lety 2033 a 2042. Řecko tedy může se splacením této sumy ještě několik let počkat, upozorňuje agentura Bloomberg.
Přestože má země stále nejvyšší dluh v poměru k HDP v celé eurozóně, povedlo se tomuto státu něco poměrně nevídaného: obrat v hospodářské politice státu o 180 stupňů. Ekonomika navíc už od koronavirové pandemie překonává průměrnou výkonnost eurozóny. Očekává se, že podobná situace bude platit i v letech 2025 a 2026.
Za všechno mohou turisté. Řecký ostrov Santorini nemá vodu, víno ani klid![]() |
„Nemilosrdně jsme se zaměřili na otázku fiskální disciplíny. Důvěra v naše veřejné finance roste,“ komentuje nynější situaci Mitsotakis. V letošním roce by podle něj poměr řeckého dluhu k HDP měl klesnout na 153 procent. Ještě v roce 2020 přitom dosahoval úrovně 207 procent.
Snižuje se i míra nezaměstnanosti
Současná situace se pozitivně propisuje i do trhu práce. V době vrcholící řecké dluhové krize totiž tamní míra nezaměstnanosti dosahovala na hranici 30 procent. Pro rok 2024 se ale počítá s tím, že koncem roku klesne na 10,5 procenta a v roce 2028 dokonce na 8,5 procenta. Řecku se postupně daří zvyšovat i minimální mzdu. Ještě v roce 2019 činila celkem 650 eur (asi 16 250 korun), nyní už dosahuje dokonce na 830 eur (20 750 korun).
Žádné zkracování, ale prodloužení. Řecko zavádí šestidenní pracovní týden![]() |
Řecký ministr financí Kostis Hatzidakis navíc během září představil i další plán, který má Řecku pomoci se snížením dluhové zátěže. Do konce roku 2028 by dluh vůči HDP měl klesnout o dalších 20 procentních bodů, tedy na úroveň 133 procent. Tím by se Řecko značně přiblížilo dalším jihoevropským ekonomikám, které v posledních letech rovněž bojují s vysokým zadlužením, a to včetně Francie či Portugalska.
Řecko bude podle prognóz Evropské komise těžit i z poměrně solidního růstu HDP. V roce 2025 by tamní hospodářství mělo stoupnout o 2,3 procenta a v roce 2026 o 2,2 procenta. Průměrný růst eurozóny byl přitom měl být o zhruba jeden procentní bod nižší, uzavírá Bloomberg.