Řecko se dlouhodobě řadí k nejoblíbenějším turistickým destinacím v Evropě. Moře i téměř permanentní sluneční paprsky loni přilákaly téměř 33 milionů zahraničních návštěvníků, kteří podle odhadů vygenerovali tržby ve výši 28,5 miliard eur (asi 712 miliard korun). Jde o obrovskou sumu, která výrazně podpořila tamní podnikatelské prostředí, píše agentura Reuters.
Vstupné, návštěvnické zóny i daně. Evropská města vyhlásila válku turistům |
Odborníci říkají, že i letos bude počet zahraničních návštěvníků na řeckém území obrovský. Mohl by dokonce překročit loňské hodnoty. Řecku se tak už od konce pandemie nemoci covid-19 daří každoročně zvyšovat počet návštěvníků, což se ale některým místní nelíbí.
Někteří analytici však varují, že masovou turistikou si Řecko přidělává starosti, neboť řada místních pomalu ztrácí s turisty trpělivost. Příkladem jsou třeba nedávné protesty na plážích Kykladských ostrovů. „Znepokojení místních roste,“ komentuje situaci ekonom Dimitris Vayanos z London School of Economics.
Ztráta trpělivosti s rostoucí turistikou se týká i dalších zemí Evropy. Začíná se šířit obavy, že cestovatelé škodí životnímu prostředí a narušují i místní tradice. Velkou kritiku musí snášet mimo jiné platformy, na kterých mohou podnikatelé nabízet své nemovitosti ke krátkodobému ubytování. Ty totiž následně zvyšují i ceny dlouhodobého bydlení a mají tendenci vytlačovat původní obyvatelstvo do jiných částí země.
Za všechno mohou turisté. Řecký ostrov Santorini nemá vodu, víno ani klid |
Masová turistika, stoupající hladina moří, globální oteplování a s ním související obrovské vlny veder tak ohrožují současnou podobu Řecka. K tomu se navíc přidávají stále častější lesní požáry, které mění původní řeckou krajinu. Jen loni bojovalo Řecko s více než 8 tisíci lesními požáry a tisíce turistů kvůli nim bylo evakuováno z oblíbeného ostrova Rhodos.
Turisté zatěžují i infrastrukturu
Cestovní ruch navíc představuje obrovskou zátěž pro vzácné vodní zdroje a ohrožuje křehké řecké prostředí. I proto rostou výzvy po zásazích státu, aby došlo k omezení přílivu turistů. Sílí i volání po výraznějších investicích do řeckého vodního hospodářství a klíčové silniční či železniční infrastruktury.
Týká se to i výraznější poptávce po účinných finančních nástrojích včetně nárůstu turistických daní i dalších poplatků, které mají přispět k budování řecké klimatické odolnosti a pomohou financovat obnovu po stále častějších požárech a záplavách.
Turisté si už stěžují na turisty. Řecko řeší, co s davy lidí na dovolených |
S mohutným požárem museli řečtí hasiči bojovat i letos, a to konkrétně počátkem srpna v blízkosti hlavního města Athén. I dešťových srážek tu je méně a méně. Letošní červenec byl v případě Řecka nejteplejším v historii a na obrovská horka doplatilo životem i několik lidí.
„Vzhledem k tomu, že léta budou jen a jen teplejší, mělo by být řeckou prioritou prodloužení turistické sezony. Turistům by se měly předkládat takové pobídky, aby je dokázaly přilákat po dobu celého roku. Jen tak můžeme zajistit, že cestovní ruch bude v případě Řecka do budoucna udržitelný,“ říká mluvčí jedné z řeckých cestovních agentur.
Řecká ekonomika z cestovního ruchu těží
Cestovní ruch ale na druhé straně každý rok přispívá tamní ekonomice mezi 62,8 až 75,6 miliardami eur, což je asi jedna třetina řeckého hrubého domácího produktu. To ale nic nemění na skutečnosti, že výzvy po udržitelném cestovním ruchu jsou v Řecku stále častější. „Chceme, aby cestovní ruch v Řecku byl udržitelný. Musí se investovat do ochrany našeho ekosystému,“ říká k problematice Megan Epler Woodová, která stojí v čele jedné z řeckých iniciativ na podporu udržitelné turistiky a varovala před rostoucími ekologickými riziky cestovního ruchu.
Turisté rozdělili Řecko. Někde proti nim bojují, jinde se je snaží přilákat |
S obrovským náporem turistů bojuje v posledních letech třeba řecký ostrov Santorini. Ostrov s 15 500 obyvateli je velkým lákadlem pro rychle se rozvíjející průmysl výletních lodí ve Středomoří. Až 11 tisíc pasažérů z výletních lodí dokáže v jeden moment proměnit malebný řecký ostrov Santorini v peklo. I proto tamní starosta nyní chce, aby se počet návštěvníků denně zastropoval na maximálně 8 tisících.
Podle starosty ostrova Nikose Zorzose Santorini v letošním roce navštíví zhruba 3,4 miliony turistů. Místní vinaři si v této souvislosti stěžují na to, že kvůli turismu klesá produkce vína. Před nadměrným turismem varovala před pár týdny i zpráva řeckého ombudsmana.
Outsideři ekonomiky EU vracejí úder. Portugalsko a Řecko hlásí největší růst |
Je jasné, že hněv vůči turistům roste i v dalších částech Evropské unie. Týká se to třeba Barcelony, která se řadí mezi turisticky nejoblíbenější města EU. Během léta se tu konalo hned několik protestů a Barceloňané stříkali na turisty vodu či oblepovali páskami restaurace, které turisté vyhledávají. S turisty v posledních měsících bojují ve velké míře i obyvatelé Mallorky nebo třeba Andalusie.
