Řecký premiér Alexis Tsipras nabízí věřitelům ústupky.

Řecký premiér Alexis Tsipras nabízí věřitelům ústupky. | foto: AP

PŘEHLEDNĚ: Co nabídla řecká vláda výměnou za evropské peníze?

  • 121
Řecká vláda se snaží na poslední chvíli odvrátit státní bankrot, v pondělí proto poslala mezinárodním věřitelům návrh nových reforem. Ještě letos by tato opatření měla přinést 2,7 miliardy eur, v příštím roce pak 5,2 miliardy. Zda ovšem budou tyto ústupky věřitelům stačit, není zatím jisté.

Návrh totiž například nepočítá se snižováním mezd státních zaměstnanců, ty by měly zůstat na úrovni z konce loňského roku. Vedle určitých ústupků - mezi nimiž jsou například zvýšení DPH či přísnější podmínky pro důchodce  - si ale Řecko klade vůči eurozóně další podmínky.

Řecko zopakovalo svůj požadavek, aby mu eurozóna půjčila peníze, za které by odkoupilo své dluhopisy za 27 miliard eur držené Evropskou centrální bankou. Dluh by tím vlastně refinancovalo za příznivějších podmínek. 

Navíc Athény chtějí, aby případná dohoda zahrnovala financování infrastruktury a nových technologií prostřednictvím investičního balíku od Evropské komise a Evropské investiční banky (EIB).

Tsiprasova vláda také uvedla, že přebytek primárního rozpočtu, tedy po odečtení splátek dluhů, má letos činit jedno procento a v příštím roce dvě procenta. Předešlé řecké vlády se dohodly na přebytku tři a 4,5 procenta. 

Kde se chce řecká vláda uskrovnit?

1 DŮCHODY

Příspěvky na státní důchody by měly vzrůst o 3,9 procenta. Předčasné odchody do důchodu se budou mezi lety 2016 až 2025 postupně omezovat. Výjimky budou nadále platit pro některé zvláštní kategorie, například pro lidi vykonávající namáhavou profesi nebo osoby s postižením.

Zůstane zachován zvláštní příspěvek pro některé penzisty s nízkým důchodem v rozsahu od 57 do 320 eur měsíčně (1550 až 8700 Kč). Od roku 2020 však bude nahrazen novým ochranným rámcem pro osoby s nízkými důchody. Toto je klíčový třecí bod mezi Řeckem a jeho věřiteli, kteří požadovali jeho zrušení.

2 DAŇ Z PŘIDANÉ HODNOTY (DPH)

Řecku zůstanou tři sazby daně z přidané hodnoty ve výši 23, 13 a šest procent. Věřitelé údajně požadovali zavedení dvou sazeb ve výši 11 a 23 procent.

Elektřina a restaurační služby budou podléhat 13procentní dani, zatímco věřitelé požadovali zvýšení na 23 procent. Léky budou přesunuty do nejnižší sazby, věřitelé chtěli 11 procent DPH. Nejnižší sazbou mají být zdaněny také knihy a lístky do divadla.

Mají být odstraněny slevy DPH, které využívaly řecké ostrovy.

3 ZVÝŠENÍ DANÍ PRO OSOBY S VYŠŠÍMI PŘÍJMY

Solidární daň pro osoby s vyššími příjmy (nad 50 000 eur ročně) se má zvýšit. Na roční příjmy pod 30 000 eur se má naopak vztahovat nižší daň. Návrhy rovněž zavádějí solidární daň ve výši osmi procent pro osoby s příjmy nad 500 000 eur ročně (13,6 milionu Kč).

4 FIREMNÍ DAŇ, DAŇ Z PŘEPYCHU

Součástí daňových plánů má být:

a) zvláštní daň ve výši 12 procent pro firmy se zisky přes 500 000 eur (podle stavu v roce 2014, podle vlády by se mohla dotknout 1 500 firem)

b) zvýšení daně z přepychu na bazény, letadla, velké osobní vozy a lodě k soukromým účelům o délce přes deset metrů

c) daň na hrací automaty (videoloterijní terminály, VLT)

5 PRODEJ STÁTNÍHO MAJETKU

Privatizační projekty mají zahrnovat minimální investovanou částku, závazek investorů podporovat místní ekonomiku a účast veřejného kapitálu.

Řecko nebude privatizovat provozovatele přenosové sítě ADMIE ani řeckou státní energetickou společnost PPC, jak požadovali věřitelé.

6 VÝDAJOVÉ ŠKRTY

Snížit výdaje na obranu o 200 milionů eur (5,4 miliardy Kč).

, ,