„Nechtěli jsme dělat nic nadbytečného, jenom základní věci jako fattúš (salát), polévku a hlavní chod. Nebudeme připravovat velké hostiny jako loni nebo předloni,“ řekla Šajchová pro Reuters.
Americká univerzita v Bejrútu zveřejnila na základě své studie index zvaný fattúš, podle nějž stouply ceny ingrediencí potřebných pro tento známý levantský pokrm ve srovnání s loňskem o 210 procent. Jídlo obsahuje nalámaný chléb, hlávkový salát, rajčata, okurku, petržel a ředkvičky.
Padesátiletá Hala Šajchová pracovala jako nutriční poradkyně a s rodinou se do Libanonu přestěhovala z USA. Cena potravin jí dělá starosti. Salát připravovala na první iftár letošního ramadánu v bejrútském bytě, kde žije s manželem a čtyřmi syny. „Ten hlávkový salát, co tady krájím, stál 3000 libanonských liber,“ říká.
Na černém trhu se nyní dolar prodává za 12 000 až 15 000 liber. Od konce loňského roku se libra propadla o 20 procent a její hodnota je podle serveru Middle East Eye (MEE) o 85 procent nižší než činí oficiální kurz. Minimální mzda je v Libanonu kolem 50 dolarů, tedy zhruba 1100 korun, v přepočtu podle kurzu na černém trhu tedy 600 000 až 750 000 liber.
Libanon v krizi
Zatímco v roce 2018 Libanonci vydali za jídlo o ramadánu zhruba 444 000 liber, letos mají počítat podle MEE i s 1,8 milionu liber, přičemž v tom nejsou započítány sladkosti a ovocné šťávy. Profesor Americké univerzity Násir Jasín ve svých výpočtech dospěl k závěru, že v průměru přijde příprava iftáru pro pětičlennou rodinu po celý ramadán na 1,5 milionu libanonských liber, tedy na víc než dvojnásobek minimální mzdy.
OBRAZEM: Osamělý ramadán. Muslimové jsou místo společných modliteb doma |
Iftár se skládá tradičně z rýže, kuřete, salátu fattúš, čočkové polévky a datlí. To vše vyjde na něco přes 60 000 liber, ve srovnání s rokem 2018 je to navýšení o 268 procent, uvádí MEE.
Protože podle odhadů nyní žije víc než polovina Libanonců pod prahem bídy, podle MEE si mnozí letos klasický iftár nebudou moci dopřát.
Rychle postupující inflace je součástí hroucení libanonské ekonomiky v minulých dvou letech. Vyvolává to nepokoje a hlad, Libanon se ocitl v nejhlubší krizi od dlouhé občanské války z let 1975-1990. Občané to přičítají zkorumpovanosti politiků a chtějí jejich výměnu. Jejich představitelé se ale ani v tak závažné situaci o loňska nejsou schopni dohodnout na složení nové vlády, která by krizi začala řešit.
„Máme za sebou mnoho bojů, občanskou válku a izraelskou invazi. Letošní ramadán je ale vůbec ten nejhorší, jaký prožíváme,“ řekla Hala Šajchová.
