Vinaři chtějí přebytky zpracovat na líh i kvůli dlouhodobému poklesu spotřeby. Návrh se týká výhradně červeného vína, potvrdil pro Der Standard ředitel Rakouského svazu vinařů Josef Glatt. Stejné řešení má připravovat také sousední Německo.
Rakouští vinaři doplácejí na mimořádně silnou sklizeň z loňska. Podle tamního statistického úřadu vyrobili 2,56 milionu hektolitrů vína, a tedy meziročně o 37 procent více a zároveň o jedenáct procent nad pětiletým průměrem. Rakouská produkce bílého vína vzrostla o 44 procent na 1,86 milionu hektolitrů. U červeného pak o 21 procent na 701 tisíc hektolitrů.
Větší množství vína se ale dostalo na rakouský trh v době, kdy jeho spotřeba dlouhodobě klesá. Zatímco na začátku tisíciletí připadalo na jednoho Rakušana zhruba 30 litrů ročně, v roce 2024 už to bylo jen 25,5 litru.
Slábnoucí spotřeba alkoholu vídeňské vinaře netrápí. Zažívají zlaté časy |
Ve hře peníze od Evropské unie
Podle serveru Der Standard pijí Rakušané méně kvůli rostoucímu důrazu na zdravější životní styl, měnícím se návykům mladších generací i vyšším cenám alkoholu. Jde ale o trend, který není příznačný pouze pro Rakušany. Spotřeba alkoholu poslední roky klesá víceméně v celé Evropě.
Slabší poptávku na rakouském trhu dříve pomáhal vyrovnávat vývoz, ani ten už ale vinaře nezachraňuje. Hodnota rakouského exportu vína loni klesla druhým rokem v řadě, poprvé za více než deset let.
Situaci rakouských vinařů navíc zhoršuje silná zahraniční konkurence a nejistota spojená s celní politikou amerického prezidenta Donalda Trumpa. Zpracování části přebytků na líh tak může vinařům krátkodobě ulevit, objevují se ale obavy, že dlouhodobý pokles spotřeby nevyřeší.
O podporu ze zemědělské rezervy Evropské unie Rakousko zatím oficiálně nepožádalo. Tamní ministerstvo zemědělství je však připraveno případnou žádost posoudit. Vinaři nejprve musí doložit, že pro přebytečné víno nedokážou najít odbyt a že jsou splněny podmínky pro přidělení evropských peněz.
Nealkoholická vína dobývají svět, tradiční vinaři ale stále hledají cestu i chuť |
„Pokud vinaři předloží potřebné informace a důkazy o současné situaci na trhu, budou okamžitě odborně vyhodnoceny,“ uvedla pro Der Standard mluvčí rakouského ministerstva. V případě kladného posouzení by Rakousko mohlo následně požádat Evropskou komisi o finanční podporu.
Rakouské řešení zaujalo i Němce
Pokud by k tomu skutečně došlo, vzniklý líh by nebyl určen ke konzumaci. Využití by našel například v chemickém či kosmetickém průmyslu nebo při výrobě dezinfekce.
Podobné řešení už připravuje také sousední Německo. Vinaři v oblastech Rheinhessen a Württemberg chtějí tímto způsobem zpracovat zhruba 24 milionů litrů vína. Za každý litr by mohli získat podporu 59 eurocentů, tedy přibližně 15 korun, uzavírá server Der Standard.
