Robert Steiger se rozpovídal pro portál Der Standard o vyhlídkách rekreačního lyžování na rakouském území. Řada tamních skiareálů podle něj už léta není v ideální finanční kondici. Zájem o lyžování zvlášť u mladé generace klesá. Podnikům navíc kvůli klimatickým změnám rostou náklady na zasněžování, což se propisuje i do cen. Ty jsou pro řadu Evropanů stále méně únosné.
Areály letos do rozvoje investují přes miliardu korun. Většina skipasů nepodraží |
„Už v minulosti byly materiální náklady na lyžování značné. K tomu se ale postupně přidaly i vysoké ceny skipasů nebo ubytování. Není divu. Kvůli značné poptávce po rakouských horách a kvalitních službách v minulosti se vše postupně zprofesionalizovalo, což se do cen nutně promítlo,“ říká Steiger.
Zaměstnanci chybějí, mzdy rostou
Rakouský ekonom každopádně dodává, že poptávka po zaměstnancích v rakouských horách je dlouhodobě obrovská. V posledních letech je ale často velmi náročné kvalitní pracovní sílu získat. Aby bylo možné zajistit dostupnost služeb v požadované kvalitě, musí tomu odpovídat i mzdy. Ty v posledních letech citelně vzrostly, což následně zase odnesly rakouské skiareály.
Lyžování, pohoda a nízké ceny. Lyžařská centra Evropy, která vás nezruinují |
Ceny skipasů se v posledních letech zvedly prakticky ve všech rakouských skiareálech. Z pohledu spotřebitele však nešlo jen o nominální cenové zvýšení, ale i reálné. Příjmy v posledních měsících totiž nerostly tak výrazně jako ceny skipasů. Robert Steiger k cenové politice rakouských skiareálů každopádně dodává, že ceny skipasů i přes cenový nárůst stále často neodpovídají ani nákladům. Zvlášť malé a střední skiareály ani zdaleka dosahují potřebných zisků.
„Zatímco ještě v 80. letech minulého století pravidelně lyžovalo asi 15 procent rakouské populace, v posledních letech toto číslo kleslo asi na 4 procenta. Zároveň se postupně zvyšuje i podíl Rakušanů, kteří nelyžují vůbec. V 90. letech minulého století jich bylo asi 50 procent, podle dostupných statistik je to ale nyní o 10 procentních bodů více. Lyžování se tak stává sportem, jemuž se většina Rakušanů vůbec nevěnuje,“ komentuje aktuální trendy Steiger z univerzity v Innsbrucku.
Lyžování v Rakousku netáhne
Steiger i proto uvádí, že Rakousko již z pohledu rekreačního sjezdového lyžování už není růstovým trhem. V alpském regionu panuje silná konkurence, poptávka po lyžování dlouhodobě stagnuje, v některých částech Rakouska dokonce klesá. Důvodem je i postupně klesající populace. Lidé, kteří se na evropské území nově stěhují, většinou k lyžování vůbec nemají vztah.
Lyžování v cizině rekordně zdraží. Jednodenní skipas vyjde i na 75 eur |
„Z pohledu udržení byznysového modelu rakouských vlekařů je nyní důležité, aby co nejvíce mladých lyžovalo. Právě to jsou podle něj zákazníci zítřka. Hodně dělají i školní lyžařské kurzy. V konečné rovině ale záleží také na rodičích. Ti se mají o lyžování rovněž zajímat a své potomky přesvědčovat, že tato volnočasová aktivita dává smysl,“ uzavírá Robert Steiger z univerzity v Innsbrucku.
