Zahraniční kupci mají podle dekretu peníze na rubly směňovat pomocí účtů v ruské bance. „K nákupu ruského zemního plynu si musejí otevřít rublové účty v ruských bankách. Z těchto účtů se budou uskutečňovat platby za dodaný plyn,“ citovala Putina agentura Reuters.
„Pokud se takové platby neuskuteční, budeme to považovat za nesplnění povinnosti ze strany kupce se všemi důsledky. Nikdo nám nic neprodává zadarmo a ani my nehodláme dělat charitu. To znamená, že stávající kontrakty budou zastaveny,“ varoval Putin.
Dekret stanoví mechanismus, podle něhož by si měl každý kupec u ruské banky Gazprombank otevřít dva účty. Na devizový účet pak převede platbu v zahraniční měně. Gazprombank následně za tyto peníze nakoupí rubly a uloží je na rublový účet klienta.
Z toho se pak uskuteční platba na účet ruské plynárenské společnosti Gazprom. „Kreml tak možná postupuje kvůli obavě, že se Gazprombank brzy také stane terčem sankcí,“ uvedli analytici ze společnosti Fitch Solutions.
Rusko je důležitým dodavatelem energetických surovin do Evropy. Tyto dodávky jsou nejsilnější pákou, kterou může Putin využít v boji proti sankcím, jež na Rusko uvalují západní země kvůli jeho útoku na Ukrajinu, píše agentura Reuters.
Problém může mít velká část Evropy
Pokud by Rusko okamžitě zastavilo dodávky plynu, situace by prakticky neměla řešení, řekl ve čtvrtek poslancům bezpečnostního výboru náměstek ministra průmyslu a obchodu René Neděla. Problém by podle něho měla velká část celé Evropy, do níž jde z Ruska 44 procent spotřeby plynu.
V Česku se podle Neděly těží zhruba dvě procenta celkové tuzemské spotřeby plynu, zbytek tvoří téměř výhradně ruský plyn. „Kdyby došlo ze dne na den k zastavení dodávek plynu, není řešení,“ uvedl.
Problém by podle Neděly měla velká část celé Evropy. Jediným možným postupem by byl společný nákup plynu v rámci EU a jeho poměrné přídělové rozdělení mezi členské státy, jako tomu bylo v případě vakcín proti covidu, podotkl.
V Česku by se mohl pro zajištění energie podle Neděly obnovit provoz v odstavených uhelných elektrárnách. Dokáže si představit dohodu s jejich vlastníky na tom, že by tuto elektřinu dodávali přímo nejzranitelnějším skupinám, neprodávali by ji tedy přes burzu. Obnova provozu elektráren by ale podle náměstka nebyla jednoduchá kvůli poruchovosti i způsobu jejich uvedení do činnosti.
Neděla ve výboru mluvil také o investicích do úspor a do soběstačnosti, třeba v podobě fotovoltaických elektráren na střechách domů. „Je tu ale nedostatek materiálu a instalačních firem,“ řekl.
K pořízení zásob plynu Neděla uvedl, že stát je koupit nemůže, protože by vyšly na zhruba 150 miliard korun. „Stejně by to nepomohlo pokrýt celou spotřebu,“ podotkl. Možností je podle něho vytvoření motivačního režimu pro obchodníky, kteří by nakoupili státem požadované množství. Pokud by plynu pořídili méně, zbytek by pak mohl nakoupit přímo stát či někdo, koho by tím pověřil, dodal.
„Na dosavadním způsobu placení se toho příliš nezmění, když budou odběratelské země dál platit účty ve své domácí měně a ruská banka bude tyto devizy směňovat za rubly,“ uvedl podle DPA Ulrich Wortberg z firmy Landesbank Hessen-Thüringen.
Podle analytika devizového trhu Ulricha Leuchtmanna ze společnosti Commerzbank by jednou z výhod pro Rusko mohlo být to, že by správu devizových prostředků z prodeje plynu místo ruské centrální banky podléhající sankcím převzala velká ruská komerční banka. „To by v konečném důsledku mohlo přispět k finanční stabilitě v Rusku,“ uvedl Leuchtmann.
Evropa se nehodlá nechat vydírat
Francouzský ministr financí Bruno Le Maire a německý ministr hospodářství Robert Habeck tento nový požadavek prezidenta Vladimira Putina odmítli. Podle nich jde o nepřijatelné porušení smluv a vydírání. Obě země se podle ministrů připravují na zastavení dodávek plynu z Ruska. „Pro nás je důležité nenechat se od Putina vydírat,“ řekl Habeck.
„V žádném případě nebudeme souhlasit s tím, aby se za dodávky plynu platilo jinou měnou, než jaká byla smluvně dohodnuta,“ řekl Le Maire. Připomenul, že země skupiny G7, mezi které patří i Francie, trvají na platbách za plyn podle stávajících dohod.
Německý kancléř Olaf Scholz s rakouským kolegou Karlem Nehammerem ve čtvrtek uvedli, že odmítají platby za dodávky ruského plynu v rublech. Scholz dodal, že to již v telefonickém rozhovoru Putinovi řekl a že nyní je na šéfovi Kremlu, jak se zachová. Oba kancléři shodně uvedli, že stávající smlouvy počítají s jednotnou evropskou měnou euro.
Ve čtvrtek Putin o platbách za plyn se Scholzem hovořil. Podle prohlášení německé vlády šéf Kremlu řekl, že evropští zákazníci budou platit v eurech, ale banka Gazpromu peníze převede na ruble. S takovým postupem Scholz nesouhlasil a vyžádal si písemné podklady, aby takovému platebnímu procesu lépe porozuměl.
Německé ministerstvo hospodářství mezitím na dotaz agentury DPA uvedlo, že spolková vláda se chystá dekret zevrubně prověřit a vyhodnotit, jakmile ho bude mít k dispozici.
Německo a Rakousko se nechce odpojit
Německo s Rakouskem jsou země, které se prozatím odmítají odpojit od ruského plynu, na kterém jsou z velké části závislé. Odmítají také embargo na ruský plyn, které některé země navrhují. Nehammer ve čtvrtek řekl, že protiruské sankce mají oslabit Rusko a ne státy, které odvetná opatření uvalují.
S tímto postojem souhlasil i Scholz. Uvedl také, že vybudování nové infrastruktury pro zajištění dodávek plynu z jiných zdrojů bude nějaký čas trvat. Dodal ale, že plány diverzifikace dodávek energetických surovin a budování obnovitelných energetických zdrojů jsou pro Putina jasným znamením.
Scholz s Nehammerem rovněž hovořili o válce na Ukrajině, kde podle nich musí boje co nejdříve skončit.
Scholz řekl, že unijní státy hospodářské následky války zvládnou, ale že je třeba podpořit balkánské státy usilující o vstup do Evropské unie. Podle Nehammera je nutné o evropských vyhlídkách západobalkánských států přestat jen hovořit, ale přikročit i k činům. Scholz již v pondělí prohlásil, že je čas co nejdříve zahájit přístupová jednání s Albánií a Severní Makedonií, aby se snížila jejich zranitelnost ze strany třetích hráčů.
Z balkánských států v cestě do EU nejvíce pokročily Srbsko a Černá Hora, Evropská komise hovoří o jejich možném přijetí ve druhé polovině tohoto desetiletí. Albánie a Severní Makedonie dostaly od EU souhlas se zahájením přístupových jednání, oficiální termín však stále nemají. Bosna a Hercegovina a Kosovo pak mají k začátku mnohaletého přístupového procesu nejdále.
