Vietnamská společnost Golden Wheat měla z oblasti Černého moře nasmlouvanou pšenici v objemu odpovídajícím zhruba pětině toho, co firma za rok zpracuje. Kvůli trvající válce mezi Ruskem a Ukrajinou ale část objednaného obilí se nakonec po moři do Asie vůbec nedostala. Firma proto začala hledat náhradu v Bulharsku a nakonec také ve Spojených státech, kde však byla pšenice výrazně dražší. Měl jsem velké obavy, že nakonec budeme bez pšenice,“ přiznal šéf vietnamské společnosti Tue Vuong.
Nevyhrajeme, zaostáváme, řekl hlavní ekonom ruské banky. Dostal vyhazov |
Pro světový obchod s obilím má Černé moře mimořádný význam. Na Rusko a Ukrajinu připadá více než čtvrtina světového obchodu s pšenicí a obě země patří také k celosvětově významným vývozcům kukuřice a slunečnicového oleje, píše agentura Bloomberg. „
Vývoz se meziročně propadl o polovinu
Situace se výrazně zhoršila během léta, kdy zesílily útoky na přístavy, sklady i lodě. Omezení vývozu se následně promítlo také do cen pšenice, které vystoupaly nejvýše za poslední tři roky. Podle společnosti SovEcon by Rusko a Ukrajina mohly od července do září meziročně vyvézt přibližně polovinu množství pšenice.
Napjatá situace v Černém moři zdražuje mimo jiné také pojištění lodí i přepravu a zemědělcům rostou také náklady na pohonné hmoty. U pšenice, která se obchoduje s relativně nízkými maržemi, tak může vyšší cena dopravy výrazně ovlivnit konečnou cenu i to, zda se obchod vůbec uskuteční. „Svět důsledky těchto útoků podceňuje,“ tvrdí expertka Caitlin Welshová.
Prohráváme bitvu o týl, tuší Kyjev. Z obchodů mizí jídlo, farmáři volají o pomoc |
Přes Černé moře běžně směřuje více než 70 procent ruského vývozu obilí, ukazují data. Rusko se sice snaží část obilí vyvážet přes pobaltské přístavy, Kazachstán nebo Dálný východ. Přeprava přes Černé moře je ale v podstatě pro Rusko nenahraditelná.
Alternativní řešení jsou omezená
Podobně je na tom Ukrajina. Ta sice více využívá Dunaj, železnici a silniční dopravu přes státy Evropské unie. Ani tyto cesty však nedokážou přepravit takové objemy jako přístavy u Černého moře. Přes ukrajinské hranice může navíc nyní denně projet přibližně 180 vagonů s obilím, což odpovídá asi deseti tisícům tun.
Pro Ukrajinu je navíc situace zvlášť vážná. Zemědělské produkty tvoří více než polovinu jejích příjmů z vývozu a nová sklizeň mezitím dál zaplňuje sklady. Pokud se odbyt nepodaří zrychlit, může země už během podzimu narazit na nedostatek skladovacích kapacit.
Důsledky krize jsou již nyní patrné po celém světě. Podobné komplikace jako Vietnam řeší i firmy v Bangladéši, které se stále častěji obrací na Rumunsko, Argentinu nebo Indii. Další země nakupují ve Francii, Pobaltí či Austrálii. Ani tam však nejsou zásoby neomezené.
Obilí je dost, ale na vývoz. Ukrajinská zóna smrti se potýká s potravinovou krizí |
Nejcitelnější důsledky mohou pocítit země severní Afriky a Blízkého východu, které jsou na dovozu obilí z Ruska a Ukrajiny dlouhodobě závislé. V Egyptě z těchto dvou zemí pochází přibližně polovina dovážené pšenice. Stát navíc drží cenu chleba nízko prostřednictvím rozsáhlého systému dotací, uzavírá Bloomberg.
