Průzkum mapoval nálady a pocity více než 128 tisíc zaměstnanců ve 140 zemích světa. Pocity osamělosti, naštvání či smutku denně podle něj zaznamenává zhruba 20 procent zaměstnanců, píše portál CNN. Nejčastěji tyto negativní emoce trápí mladší pracovníky, zaměstnance pracující na dálku na plný úvazek a ty, kteří se v práci cítí nejméně zapojení.
Polovina malých firem v Česku zvažuje konec, chuť jim bere byrokracie, říká průzkum |
Ačkoli práce není vždy příčinou negativních prožitků, průzkum poukazuje na nutnost zajímat se o stav svých podřízených ze strany zaměstnavatelů. Zpráva uvádí, že pokud zaměstnanci považují svou práci a pracovní vztahy za smysluplné, je zaměstnání spojeno s vysokou úrovní každodenní radosti.
Odtržení od smyslu práce může naopak pohodu člověka ovlivnit negativně. „Zaměstnanci, kteří nesnášejí svou práci, mají tendenci k vysoké úrovni každodenního stresu a obav, stejně jako ke zvýšené úrovni všech ostatních negativních emocí,“ píše CNN. „Z pohledu stresu je to, když chodíte do práce neradi, někdy i horší než nezaměstnanost.“
Firmy umělou inteligenci chtějí. Pomůže jim s efektivitou, zjistil průzkum |
Agentura Gallup definuje tzv. angažovaného zaměstnance jako člověka, který je vysoce zapojený a nadšený pro svou práci a pracoviště. Tito zaměstnanci jsou hnací silou výkonnosti a inovací a posouvají organizaci kupředu. Podle průzkumu bylo ale loni globálně takovýchto pracovníků pouhých 23 procent.
Kde vládne stres
Počet těch, kteří uvedli, že se v zaměstnání neangažují, se zvýšil o tři procentní body na 62 procent. Jde o ty zaměstnance, kteří se necítí ke své práci a firmě nijak připoutaní. Věnují své práci čas, ale ne energii nebo vášeň.
Míra angažovanosti je podle zprávy nejvyšší v takzvaných „best practice“ organizacích. To jsou takové postupy, které prokazatelně přinášejí výsledky. Mezi jejich osvědčené postupy patří to, že vedoucí pracovníci kladou důraz na pohodu v práci i v životě a vysokou prioritu na nábor a rozvoj manažerů.
Více než polovina zaměstnanců na světě se v roce 2023 poohlížela nebo aktivně hledala novou práci. To je důležité zejména pro zaměstnavatele, kteří chtějí přilákat a udržet si dobré pracovníky.
Nespokojenost s prací však není po světě rozložena rovnoměrně. Pracovníci v postsovětských republikách se například cítí stresováni nejméně. Nejvyšší míru stresu, naopak zažívají zaměstnanci na Blízkém východě a v severní Africe. V USA a Kanadě je míra stresu rovněž poměrně vysoká, pracovníci se zde ale cítí angažováni nejvíce a na práci jim podle průzkumu záleží. Nejnižší míru angažovanosti zaměstnanců vykázala Evropa se třinácti procenty, uzavírá CNN.
