Německý automobilový průmysl, po desetiletí symbol hospodářské síly země, prochází největším zlomem ve své moderní historii. Od roku 2019 ztratil desetitisíce pracovních míst. Tváří v tvář klesajícím objemům výroby a dravé čínské konkurenci nacházejí giganti i menší dodavatelé možné útočiště v evropském zbrojním boomu.
Podle průzkumu poradenské společnosti FTI-Andersch se už tři ze čtyř zasažených německých dodavatelů snaží přeorientovat na jiná odvětví, přičemž obranný sektor je díky skokovému růstu armádních rozpočtů na prvním místě.
Očekávání firem jsou velká
Druhá největší automobilka světa, Volkswagen, jedná o využití svých přebytečných výrobních kapacit pro vojenské účely. Konkrétně jde o závod v Osnabrücku, kde VW zvažuje spolupráci s izraelským výrobcem systému protivzdušné obrany Iron Dome na produkci podpůrných komponentů.
Pozadu nezůstává ani prémiový konkurent Mercedes-Benz, který podepsal memorandum se startupem Tytan na dodávku vozidel pro mobilní protivzdušnou obranu. Šéf automobilky Ola Källenius v rozhovoru pro The Wall Street Journal otevřeně potvrdil zájem podpořit obranyschopnost kontinentu: „Svět se stal nepředvídatelnějším a je zřejmé, že Evropa musí posílit své obranné kapacity. Pokud v tom můžeme sehrát pozitivní roli, jsme připraveni.“
Místo aut rakety. Volkswagen zachraňuje významnou továrnu a pracovní místa |
Šéf zbrojařského kolosu Rheinmetall Armin Papperger však mírní přehnaná očekávání. Upozorňuje, že stávající automobilové provozy jsou pro zbrojní výrobu vhodné jen částečně a jejich konverze bude technologicky náročná a drahá, uvedl web Euronews. Podle něj proto dává smysl tyto kapacity prověřit dříve, než se začnou stavět zcela nové továrny na zelené louce.
Navzdory opatrnému přístupu už i samotný Rheinmetall prověřuje možnost přebudovat na zbrojní výrobu některé ze svých vlastních dodavatelských automotive závodů v Neussu a Berlíně.
Bude závislost na výrobě aut minulostí?
Obrana přitom není jedinou únikovou cestou, kterou firmy zvolily. Dodavatel Schaeffler se transformuje na firmu zaměřenou na dynamické technologie s využitím v robotice a vesmírném průmyslu. Do roku 2035 plánuje z robotiky, vesmíru a obrany generovat 10 procent svých tržeb.
Největší světový dodavatel součástek pro automobilový průmysl, společnost Bosch, mezitím ohlásil zrušení 22 tisíc míst ve svém tradičním byznysu, zároveň ale masivně investuje do robotické divize, od níž si do budoucna očekává miliardové tržby.
Přeorientování slaví úspěch i ve středních rodinných podnicích. Příkladem je bavorská keramická společnost Sembach, která desítky let vyráběla senzory pro spalovací motory. Kvůli propadu zakázek z 600 na 400 milionů dílů ročně zahájila pivot k medicínským technologiím, od součástek pro kardiostimulátory po endoskopii. Do roku 2033 hodlá snížit závislost na automotive z 80 na 40 procent.
S koncem autoprůmyslu začne kolabovat i zbytek ekonomiky, varuje expert |
Pro firmu šlo o existenciální krok, který se však vyplatil. Zdravotnictví nabízí stabilnější marže bez brutálního konkurenčního tlaku. Sembach díky tomu loni dosáhl rekordních tržeb 23 milionů eur.
Ačkoliv úspěšné transformace ukazují flexibilitu německého inženýrství, analytici varují před přehnaným optimismem. Jak podotýká Simon Schnurrer z poradenské firmy Oliver Wyman, zbrojní ani zdravotnický sektor nemají šanci plně pojmout masivní objemy, o které německý automobilový trh nenávratně přichází.
