Ilustrační snímek.

Ilustrační snímek. | foto: Kim Kyung-Hoon, Reuters

Propast mezi bohatými a chudými se prohlubuje, uvádí OECD

  • 83
Rozdíl v objemu příjmů mezi desetinou nejbohatších a nejchudších se zvyšuje. Nejvyšší je v Chile. Jedním z důvodů jsou pracovní smlouvy na dobu určitou. Podobné vztahy tvoří v členských zemích zhruba polovinu úvazků. Ukázala to zpráva Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD).

Propast mezi bohatými a chudými v rozvinutých zemích se zvyšuje a mnohde dokonce dosahuje rekordní úrovně. OECD zároveň upozornila, že prohlubování této propasti by mohlo výrazně zbrzdit ekonomický růst. Zpráva zahrnuje 34 rozvinutých zemí, které jsou členy OECD, včetně České republiky.

Nerovnost v příjmech dosáhla podle OECD rekordu ve většině zemí. V průměru deset procent nejbohatších lidí v populaci nyní vydělává 9,6krát více než deset procent nejchudších. V 80. letech to bylo sedmkrát více a na počátku tohoto tisíciletí devětkrát více.

Za jeden z faktorů, který zvyšuje nerovnost, OECD považuje nestandardní práci. To jsou podle ní třeba pracovní smlouvy na dobu určitou nebo samostatně výdělečná činnost. Upozorňuje, že od poloviny 90. let více než polovina všech vzniklých pracovních míst v členských zemích byla ze skupiny nestandardní práce. Domácnosti, které závisejí na této práci, mají vyšší míru chudoby než ostatní.

Z jednotlivých členských zemí OECD je nerovnost v příjmech nejvyšší v Chile, Mexiku, Turecku, USA a v Izraeli. Naopak nejnižší má Dánsko, Slovinsko, Slovensko a Norsko.

OECD doporučuje zvýšit daně bohatým

Až čtyřicet procent populace na dolním konci příjmového žebříčku v mnoha zemích vytěžilo z ekonomického růstu v posledních desetiletích jen málo. V některých případech se lidem s nízkými příjmy v reálném vyjádření mzda dokonce snížila. „Pokud tak velká skupina populace získá tak málo z ekonomického růstu, oslabuje to důvěru v instituce, nehledě na to, že se i třepí sociální struktura,“ uvedla OECD.

Standardní měřítko nerovnosti neexistuje, ale většina ukazatelů naznačuje, že rozdíly se během finanční krize snížily, zatímco nyní se začínají opět zvyšovat.

Podle zprávy je čím dál méně efektivní přerozdělování příjmů systémem daní a dávek. Tyto systémy jsou přitom považovány za jeden ze způsobů, který může nerovnost účinně snížit. OECD doporučuje zejména zvýšení daní bohatým. Na druhé straně OECD pozitivně hodnotí růst počtu zaměstnaných žen, který prohlubování nerovnosti naopak brzdí.

Jednou z mála oblastí, kde se nerovnost v příjmech v posledních 30 letech nezvyšovala, je Latinská Amerika. Zůstává tam vysoká dlouhodobě.