Směrnice o pracovní době vymezuje termín pracovní pohotovosti jako dobu, kterou například lékař stráví skutečně prací, a nikoliv třeba spánkem na služebně.
Unii tlačily k dohodě o nových pravidlech rozsudky Evropského soudního dvora, které hrozí vážnými dopady na státní rozpočty. Lucemburský soud totiž s odvoláním na nynější evropskou legislativu dává za pravdu zdravotníkům, žalujícím nemocnice za to, že jim neproplácejí celou dobu pracovní pohotovosti jako vykonanou práci.
Pracujete více než 48 hodin týdně?
EU řeší podmínky pro agenturní zaměstnance
V "sedmadvacítce" bude nadále platit maximální týdenní pracovní doba 48 hodin, nicméně zaměstnanci se budou moci dobrovolně a za přesně stanovených podmínek rozhodnout, zda jsou ochotni pracovat přesčas. Poté mohou pracovat až 60 hodin nebo 65 hodin týdně v případě, že se jako pracovní doba započítává i pohotovost.
"Bez toho by se v některých odvětvích nešlo zcela obejít bez výrazného zvýšení mzdových nákladů," uvedl Nečas s tím, že jde právě o zdravotnictví.
V případě agenturami zprostředkovaných zaměstnanců, které si firmy na omezenou dobu "půjčují", má EU najít shodu v tom, odkdy mají mít tito pracovníci stejné podmínky jako běžní zaměstnanci firmy, například nárok na dovolenou.
V České republice platí, že mají na stejné podmínky nárok od prvního dne. V praxi to například znamená, že pokud nastoupí do firmy a měli by brát méně peněz než její "plnohodnotní" zaměstnanci, musí jim agentura rozdíl doplatit.
Této legislativě, jíž se EU zabývá několik posledních let, musí ještě dát "zelenou" Evropský parlament.