IG Metall, největší německá odborová organizace, která zastupuje 2,3 miliony pracovníků zejména z automobilového a zpracovatelského průmyslu říká, že možnost kratší pracovní doby pomůže pracovníkům pracujícím na směny a těm, kteří se musí starat o děti nebo starší příbuzné.
Jak uvedla agentura Reuters, odborový svaz zahájí jednání na místní úrovni během čtvrtka. Ve stejný čas vstoupí do finální fáze kampaň v německých parlamentních volbách, při které se mají projednávat otázky práce a rodiny.
„Hodnota času a hodnota peněz bude mít stejnou váhu,“ řekl minulý týden novinářům prezident IG Metall Jörg Hofmann. IG Metall zveřejní svůj národní seznam požadavků koncem října. Jednání se zaměstnavateli začnou v listopadu.
Zaměstnavatelé jsou nervózní
Zvýšená rekordní zaměstnanost, nedostatek kvalifikované pracovní síly, a silná ekonomika zajišťuje odborům nejsilnější vyjednávací pozici za celá léta.
Zaměstnavatelé ale plány odborů příliš nevítají. „Pracovní doba je naším nejdůležitějším parametrem,“ řekl minulý týden Oliver Zander, generální ředitel sdružení zaměstnavatelů Gesamtmetall. „Počet pracovních hodin v týdnu potřebujeme naopak zvyšovat,“ dodal. Snížení pracovní doby by podle něj mohlo způsobit problémy zejména malým společnostem. Dodal také, že zvýšení produktivity neudrží jednotkové náklady na pracovní sílu.
Převzetí kontroly
Odborová organizace IG Metall, jehož členové pracují u velikánů jako Volkswagen a Siemens, se stejně jako tisíce menších firem snaží znovu převzít kontrolu nad pracovními podmínkami, protože zaměstnavatelé vyžadují po zaměstnancích stále větší flexibilitu.
Podle plánu z června chce svaz ustanovit, že si do dvou let mohou pracovníci podle potřeby zkrátit týdenní pracovní dobu na 28 hodin s právem na návrat k plnému úvazku. Pro málo placené zaměstnance, kteří potřebují čas navíc kvůli péči o příbuzné, by to znamenalo, že by jim zaměstnavatelé pomohli vyrovnat schodek v platu.
Vyjednávání pečlivě sleduje Bundesbank i Evropská centrální banka, aby mohly včas zahájit případný masivní stimulační program.
Navzdory silnému růstu v celé eurozóně se mzdy již několik let zvyšují velmi nenápadně. Nejnovější prognóza Bundesbank předpovídá v roce 2018 1,4 procentní inflaci. Mzdy by podle ní měly v příštím roce vzrůst z letošních 2,4 procent na 2,9 procent.
Automatizace
V Německu to není první zkracování pracovní doby. Před deseti lety si Němci dobrovolně zkrátili pracovní dobu, aby mohlo v době globální hospodářské krize pracovat více lidí. Tenkrát to bylo krizové opatření. Nyní by to podle odborníků mohl být začátek společenského trendu.
Svědčí o tom i krok národní železniční společnosti Deutsche Bahn, která dala více než 100 tisícům zaměstnanců možnost si vybrat buď více peněz nebo více volna.
„Věřím, že tento trend bude směřovat ke zkrácení pracovní doby,“ uvedla akademická ředitelka Institutu ekonomického a sociálního výzkumu nadace Hanse Böcklera Anke Hasselová. Dodala, že IG Metall je průkopník.
Němci již pracují méně, než kterýkoli jiný stát v OECD - v průměru 1 363 hodin ročně. Částečně kvůli velkému počtu žen pracujících na částečný úvazek.
Jon Messenger, odborník na pracovní čas v Mezinárodní organizaci práce uvedl, že pokles pracovní doby lze považovat za přirozený vývoj pracovního života, obzvláště při obrovských technologických změnách. Podle něj je to logická reakce na rostoucí automatizaci výroby.
Mzdové vyrovnání IG Metall ovlivní smlouvy 3,9 milionů členů i dalších 44,4 milionů pracovníků v celém Německu.
