Pracovní doba v evropských státech klesá. Podle expertů za tím stojí kombinace rostoucího významu částečných úvazků i výraznější zastoupení žen na pracovním trhu. Tradičně méně času v práci tráví lidé na Západě, ukazuje analýza portálu Euro News. Třeba Skotové ale na tom byli loni hůře než v roce 2014.
Každý den o půl hodiny dřív padla. Ve Španělsku upravují pracovní dobu |
Mezi lety 2014 a 2024 se týdenní pracovní doba snížila ve 30 ze 34 sledovaných států v Evropě. Nejvýraznější pokles se odehrál v případě Turecka (o 3,8 hodiny), Islandu (o 3,5 hodiny), Belgii i Lucembursku (shodně o 2,5 hodiny). K poklesu času v práci došlo v uplynulých deseti letech i v případě České republiky, a to konkrétně o 1,6 hodiny týdně.
Důvod k radosti nemají na Maltě či Kypru
Analýza zároveň ukázala, že v případě Kypru, Malty, Litvy a Skotska tamní pracovníci strávili v zaměstnání loni dokonce více času než v roce 2024. Rekordmanem se pak stalo Skotsko, které se před lety vystoupilo z Evropské unie. Tamní pracovní doba se totiž prodloužila dokonce o 1 hodinu a 43 minut.
Ačkoliv v Turecku byl propad v absolutním vyjádření z evropských států nejvýraznější, byli právě Turci národem, který v rámci Evropy loni strávil v práci nejvíce času. Konkrétně šlo o 43,1 hodiny za týden. Více než čtyřicet hodin týdně strávili v roce 2024 prací také obyvatelé Bosny a Hercegoviny, Srbska či Černé Hory.
Pracovní doba podle přání zaměstnance? Co změní novela zákoníku práce |
Ze států Evropské unie v roce 2024 dominovali Bulhaři s 39 hodinami týdně, Poláci s 38,9 i Rumuni s 38,8 hodinami. V České republice strávili pracovníci v práci celkem 37,8 hodiny, což v pomyslném žebříčku znamenalo celkové 16. místo ze 34 sledovaných ekonomik. Sousední Slováci měli pracovní dobu ještě o 0,2 hodiny delší než Češi.
Česká republika se každopádně umístila nad unijním průměrem, který v roce 2024 činil 36 hodin. Naopak nejméně hodin v práci loni strávili pracovníci v Nizozemsku (32,1 hodiny), Norsku (33,7 hodiny), Rakousku i Dánsku (shodně 33,9 hodin).
Zaměstnanci pracují stejně jako v 80. letech
Podle analýzy Euro News došlo k propadu pracovní doby zejména u osob samostatně výdělečně činných. I přesto však stále pracují v průměru více než běžní zaměstnanci s klasickým plným úvazkem. Ti zároveň aktuálně pracují zhruba stejně jako v 80. letech minulého století.
Propad pracovní doby pak nastal ve většině evropských ekonomik mimo jiné i kvůli rostoucímu významu služeb na trhu práce. Technologický pokrok přispívá k odlivu zaměstnanců z tradičních průmyslových oborů a dochází k přelivu právě do služeb.
Čas na toaletě se do pracovní doby nepočítá, rozhodl švýcarský soud |
Ještě výraznější vliv na snížení pracovní doby v uplynulých letech v Evropě než růst významu služeb však podle analýzy měla práce na částečný úvazek, ke které zájemci přistupují dobrovolně.
Podle analýzy Evropské centrální banky a Mezinárodního měnového fondu jen asi 10 procent dotázaných zaměstnanců na částečný úvazek v Evropě by si přálo pracovat více. Mimo jiné proto, že s rostoucí životní úrovní a příjmy dotázaní necítí tak silnou potřebu trávit v práci tolik času, uzavírá portál Euro News.
