Hasiči nasadili vrtulníky, cisterny s vodou, buldozery i drony, aby se jim podařilo rozsáhlý požár uhasit, píše web BBC. Doufají, že se to podaří do konce týdne. Ekologické organizace však upozorňují, že jde jen o jeden z projevů narůstající odpadové krize v Indonésii. Požár skládky označují za ekologickou katastrofu způsobenou systémovým zanedbáváním.
Oheň vypukl 30. června. Původně jej způsobila malá jiskra, kterou silný vítr rozfoukal a rozšířil na několik míst, včetně oblastí s navršenými hromadami odpadu a oblastí, kam se hasiči jen obtížně dostávají.
Během uplynulého týdne zahalily okolní obytné čtvrti husté černé mraky kouře. Měření ministerstva životního prostředí ukázala, že kvalita ovzduší v okolí skládky dosáhla nebezpečných hodnot, přestože se situace v posledních dnech mírně zlepšila.
Pětačtyřicetiletá místní obyvatelka Sarmanah stanici BBC řekla, že toxický kouř zaplavil její dům a donutil ji uprchnout i s dítětem. „Kouř byl tak hustý, že nebylo vidět na krok,“ vzpomíná. „Štípal v nose, člověk kašlal, teklo mu z nosu a nemohl dýchat. Nakonec jsme museli odejít, protože už se to nedalo vydržet.“
Stejně postupovaly i stovky dalších obyvatel, kteří našli útočiště v provizorním evakuačním centru zřízeném místní samosprávou. Sedmatřicetiletá Tosiyani uvedla, že jí úřady zakázaly vrátit se domů, protože kouř údajně obsahuje toxické zplodiny.
Místní zdravotníci dosud vyšetřili nejméně 234 obyvatel s dýchacími obtížemi způsobenými požárem. U 72 z nich byla diagnostikována akutní infekce dýchacích cest.
Pohled z dronu na hořící skládku odpadu Jatiwaringin v Indonésii (1. července 2026)
Mezitím na několika hromadách odpadu, zejména v západní a jižní části skládky, stále doutnají ohniska požáru. Ředitel koordinace nouzových operací indonéské Národní agentury pro zvládání katastrof (BNPB) Djohan Darmawan uvedl, že hašení skládky vyžaduje zvláštní postup. Oheň totiž nehoří na povrchu, ale uvnitř navršeného odpadu.
Přestože úřady dosud nepotvrdily přesnou příčinu vzniku požáru, indonéská ekologická organizace Forum for the Environment (Walhi) se domnívá, že jej způsobilo nahromadění metanu vznikajícího rozkladem organického odpadu. Podle organizace je to důsledek nekontrolovaného systému otevřeného skládkování, který je v Indonésii velmi rozšířený.
Idylické pláže v Indonésii hyzdí tuny odpadků. Sbírají je Češi |
„Jde o časovanou bombu vytvořenou dlouhodobě zanedbávanými problémy s nakládáním s odpady, které byly roky ignorovány bez zásadních změn,“ řekl BBC ekologický aktivista Wahyu Eka Styawan z organizace Walhi.
Podle něj produkuje okres Tangerang mnohem více odpadu, než na kolik byla skládka Jatiwaringin projektována. „Skládka dokáže přijmout až 2 700 tun odpadu denně, což pokrývá jen 59 procent odpadu vznikajícího v okrese Tangerang,“ uvedl. „Kam se tedy poděje zbytek?“ ptá se.
Lidé se v okolí hořící skládky Jatiwaringin chrání rouškami před toxickými zplodinami (1. července 2026)
Odpovědí jsou otevřené skládky rozeseté po celém Tangerangu, včetně lokalit v okolí samotné skládky Jatiwaringin. Právě tam vznikly obrovské hory odpadu jen několik desítek metrů od domů místních obyvatel.
Ti přitom čelili problémům už dávno před vypuknutím požáru. Lidé žijící v okolí skládky BBC popsali, že je dlouhodobě sužuje zápach, mračna much i obavy ze sesuvů odpadních mas.
Hromadění metanu, které zhoršují vlny veder a klimatická změna, však může tyto skládky proměnit v doslova sudy se střelným prachem. „Stačí malá jiskra nebo vyšší teplota a metan pod horou odpadu se okamžitě vznítí,“ vysvětlil Wahyu Eka Styawan.
K rozsáhlým požárům došlo na řadě indonéských skládek už během roku 2023. Patřila mezi ně například skládka Sarimukti v okrese Bandung, kde oheň zachvátil desítky hektarů a podle vyšetřovatelů jej pravděpodobně způsobily nedopalky cigaret v kombinaci s nahromaděným metanem.
Jen o několik měsíců později postihl podobný požár další skládku v Tangerangu, kde shořelo přibližně 80 procent areálu o rozloze 35 hektarů. I v tomto případě se předpokládá stejná příčina.
Požár skládky v Indonésii vyhnal stovky lidí z jejich domovů |
Náměstek ministra životního prostředí a lesnictví Rizal Irawan uvedl, že vyšetřování příčin požáru na skládce Jatiwaringin začne až po jeho úplném uhašení. Ministerstvo zároveň na začátku srpna 2026 plánuje prověřit celkem 390 skládek po celé Indonésii.
Podle Rizala dostala skládka Jatiwaringin už v roce 2025 od ministerstva správní sankce kvůli špatnému způsobu provozu.
Kromě sankcí ministerstvo nařídilo místním samosprávám zavést systém řízeného skládkování, při němž se odpad rozhrnuje a zhutňuje těžkou technikou a následně pravidelně překrývá vrstvou zeminy. Ekologové jsou však přesvědčení, že bez omezení množství odpadu už u jeho zdroje, důsledného třídění a zpracování biologického odpadu, které zabrání vzniku metanu, bude riziko podobných katastrof na skládkách přetrvávat.
„Pokud se nezmění současný systém, skládka může znovu začít hořet. Dokud bude organický odpad nahromaděný bez jakéhokoli třídění, bude se pod zemí dál tvořit metan. Až se znovu vrátí horké počasí, můžeme očekávat další požáry,“ varuje Wahyu Eka Styawan.
