Nutri-Score, tedy systém označování potravin písmeny od A po E se zelenou až červenou barvou ještě před několika lety komise označovala za politickou prioritu.
Algoritmus výpočtu systému dává body za nutričně rizikové živiny, jako jsou cukry, nasycené mastné kyseliny nebo sůl, ale také protibody za žádoucí živiny, jako jsou bílkoviny, procento ovoce nebo vláknina.
NutriScore změnilo výpočet. Mléko si pohoršilo, nejzdravější je teď voda |
Toto označování plošně už zavedly státy, jako je Francie, Belgie nebo Německo s Rakouskem, naopak se mu bránila Itálie, jejíž klasické produkty jako panenský olivový olej by získaly na škále písmeno D a oranžovou barvu. V ČR se proti záměru plošně a povinně systém zavést postavilo jak ministerstvo, tak potravinářská komora. Naopak příznivcem byly některé nadnárodní firmy či řetězce sdružené ve Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR.
Nebezpečně jednoduché
Podle mluvčího komory Marka Zemánka je hlavní a jedinou výhodou systému srozumitelnost stupnice. V této jednoduchosti se ale podle něj skrývá nebezpečí.
„Výpočet vůbec nezohledňuje obsahy mikronutrientů, které jsou nejčastější příčinou malnutric. Systém není schopen ani nijak odfiltrovat méně vhodné způsoby zpracování, při kterých vzniká řada rizikových látek anebo dochází ke ztrátám hodnotných vitamínů a minerálních látek,“ vypočítává.
Příkladem pak podle něj jsou doporučení systému ke konzumaci hranolků (tedy vlastně brambor, protože se nezapočítává domácí způsob úpravy), nebo rostlinných imitací mléčných výrobků, které v sobě mají mnoho aromat, barviv a stabilizátorů. Navíc loni se sáhlo k úpravě systému, který mléko a mléčné nápoje přeřadil z kategorie obecných potravin mezi nápoje.
Potravinový semafor schytává kritiku, olivový olej i losos mají červenou |
Výsledkem byl odklon dříve podporující skupiny Danone, jež začala průkopnicky systém používat už před lety. Tehdy hledala jednotný systém, jak potraviny označovat napříč celou Evropou.
„Tento systém je však nyní přijat pouze menšinou evropských zemí a již není referenčním systémem, který evropské orgány zvažují. Navíc nejaktuálnější revize algoritmu Nutri-Score v roce 2024, která klasifikuje tekuté mléčné a rostlinné alternativy jako nápoje, nebere v úvahu nutriční hodnotu těchto produktů a poskytuje chybný pohled na jejich vlastnosti a roli ve stravě. To vede ke zmatení spotřebitelů, kdy jsou různým hodnocením Nutri-Score označeny produkty s podobným nebo stejným nutričním profilem, zatímco jejich hlavní rozdíl spočívá pouze v jejich formě,“ popisuje dnes mluvčí skupiny pro český a slovenský trh Dominika Preška. Danone tak nyní pracuje na tom, aby označování odstranilo ze všech svých dotčených značek.
Naopak některé firmy, ač jim systém začervenal většinu produktů, za ním stále stojí. Příkladem budiž Nestlé, které se do systému zapojilo už v roce 2019. „Nyní se soustředíme na implementaci nového algoritmu Nutri-Score, ke kterému jsme se zavázali před rokem a který by měl být dokončen do prosince letošního roku,“ řekla MF DNES mluvčí společnosti Tereza Procházková.
Prezident českých obchodníků Tomáš Prouza by nějaké jednoduché nutriční značení na potravinách ještě nepohřbíval. „Zdravotní situace evropské populace se stále zhoršuje a horší zdravotní stav a zbytečné zkracování života v Česku i řadě jiných evropských zemí táhne především špatná strava. Dřív nebo později proto budou muset přijít jednotná evropská pravidla, jak lidem jednoduše ukázat, které potraviny jsou zdravější, protože většina lidí nemá čas ani ochotu studovat podrobné nutriční složení a neumí srovnat jednotlivé varianty. Naproti tomu Nutri-Score jednoznačně lidem pomáhalo v lepší orientaci a zodpovědnějším výběru potravin,“ popisuje.
Povinné Nutri-Score se odkládá, hlásí potravináři vítězství |
Řada výrobců potravin podle něj tento systém odmítá, protože se pak ukazuje, že jejich výrobky jsou zbytečně tučné, slané nebo přeslazené. „Proto tuto agendu budou muset od ministrů zemědělství převzít ministři zdravotnictví – už dávno totiž nejde o ochranu českých výrobců potravin, ale o řešení epidemie obezity, která ovládla Česko,“ uzavřel. Naopak potravinářská komora si přála, aby systém byl založen na pozitivní motivaci a hlavně dobrovolnosti, měl by pak zohledňovat obvyklé způsoby konzumace daných potravin.
„Plíživé vytváření kategorií potravin v rámci systému Nutri-Score naznačuje, že autoři začínají některé deficity systému vnímat. Smutným faktem však zůstává, že pod dohledem zdravotnických organizací stále v některých zemích bojují proti obezitě doporučováním hranolků a chipsů,“ uzavřel Zemánek.
