Sběr potravinového odpadu je od loňského roku pro litevská města povinné. Ve Vilniusu se ročně takového odpadu sebere 2 700 tun, což je zhruba sedm procent z celkového vyprodukovaného komunálního odpadu hlavního města. Jeho likvidace se ujala společnost Energesman, píše britský portál BBC.
Firma obyvatelům metropole rozdala nové oranžové pytle na potravinový odpad a spustila také marketingovou kampaň ve spolupráci s influencery, kteří by měli pomoci s povědomím o třídění. Firma si za službu městu neúčtuje žádný poplatek.
Obchodníci a výrobci brojí proti plýtvání. Vdechují potravinám druhý život |
„Díky tomu může město ročně ušetřit až 2 miliony eur (zhruba 50 milionů Kč), pokud se v roce 2026 podaří naplnit plán zpracovat 12 000 tun odpadu,“ říká Algirdas Blazgys, generální ředitel firmy Energesman.
Nový zdroj příjmů
Podle Blazgyse společnost chová ve speciální zóně ve svém závodě ve Vilniusu přibližně šest milionů much, které se páří přibližně každých šest hodin. Jedna samička za svůj průměrně 21denní život naklade kolem 500 vajíček.
Dohromady tak Blazgys a jeho tým zpracovávají měsíčně více než tři miliony larev, které mohou v prvních a zároveň nejhladovějších dnech svého života zkonzumovat více než 11 tun potravinového odpadu.
Následně podnik s larvami pracuje dále, důležité je je využít dříve, než se promění v dospělý hmyz. Larvy mají vysoký obsah bílkovin a lze je využít jako krmivo pro zvířata nebo jako surovinu pro průmysl – například při výrobě barev, lepidel, stínidel na lampy či potahů na nábytek. Jejich trus může zase sloužit jako organické hnojivo.
Z prošlého jídla a miliard much udělali dva Britové v Jižní Africe byznys |
Energesman již zahájil zkušební dodávky firmám z odvětví barev, lepidel a nábytku. Jak ale uvádí, není vše tak jednoduché, jak se původně zdálo. Například vzorek barvy vyrobené z larev much neměl úplně tu správnou barvu.
Energesman má také univerzitní partnerství pro dodávky larev much pro výzkumné účely a pro krmení bakterií. Larvy jsou také žádané v rybářském průmyslu. Kvůli evropským předpisům ale larvy, které jsou krmené kuchyňským odpadem, nemohou být použity v potravinářských výrobcích pro lidskou spotřebu.
„Přišli jsme s několika bláznivými nápady a pak jsme začali hledat další lidi, kteří by taky mohli přijít s nějakými šílenými nápady, co bychom mohli podniknout,“ uvedl Blazgys.
EU schválila využití moučky z larev potemníka, zamíří třeba do koláčů |
„Protože je to pořád ještě hodně nové, někteří lidé čekají, jestli selžeme, takže se tím zatím nechlubí,“ zmínil Blazgys a jedním dechem dodal, že věří v úspěch svých aktivit.
Funguje to i jinde
Používání larev much k likvidaci potravinového odpadu a jako zdroj bílkovin se ve světě čím dál více rozmáhá, zatím hlavně v soukromém sektoru, a to například ve formě smluv mezi hotely či vlastníky bytových domů a farmami na chov larev. Spolupráce s městy zatím není příliš běžná.
I tak se ovšem příklady najdou. Například Australská firma Goterra spustila letos zkušební projekt s využitím larev k likvidaci potravinového odpadu v Sydney a už tři roky spolupracuje s několika městy v oblasti Queanbeyan-Palerang v Novém Jižním Walesu, kde zpracovává kolem 10 tun odpadu ročně.
V Keni zase funguje sociální podnik Project Mila, který využívá larvy k řešení problému s rostoucím potravinovým odpadem ve městě Mombasa a zároveň dodává trus jako hnojivo místním farmářům.
