Hrozba nových cel v první polovině roku podle Lukáše Kovandy paradoxně podpořila český export. Ve Spojených státech se domácnosti i firmy začaly předzásobovat ještě před jejich plným zavedením. Vyšší poptávka se přelila do Evropy – zejména do Německa – a přes něj i do Česka.
„Očekáváme, že přebytek českého zahraničního obchodu bude přes 200 miliard korun, možná kolem 220 miliard. Z nominálního hlediska může jít o rekordní rok,“ říká Kovanda.
Zároveň ale dodává, že jde o výjimečný efekt, který ve druhé polovině roku vyhasl a příští rok už ho neuvidíme. „Od příštího roku tedy očekáváme zhoršení situace,“ shrnuje hlavní ekonom Trinity Bank.
Exportéři se stáčejí k Evropě
Podle Miroslava Stříbrného z České exportní banky vidí bankéři podobný obrázek. „Zájem českých exportérů se dnes koncentruje hlavně na Evropu. Kapacitu, kterou mají, se snaží uplatnit na trzích EU – roste nejen Německo, ale i další evropské země,“ popisuje.
Rizikovější destinace, kde hrají roli cla, sankce či geopolitické napětí, podle něj spíše stagnují. Firmy nové velké investice zvažují opatrně – kvůli nejistotě ohledně dalšího vývoje celní politiky USA.
Advokát Vladimír Kykal upozorňuje, že u cel je často nejmenším problémem samotná sazba. Mnohem vážnější je nepředvídatelnost. „Byli jsme svědky toho, že cla se měnila téměř ze dne na den. Pro podnikatele byla nejistota horší než samotná výše cel.“
Kovanda připomíná, že se začíná lámat globální obchod se zbožím. „V roce 2025 ještě poroste zhruba o 2,4 %, v roce 2026 ale jen o 0,5 %. To je citelný pokles.“
Zásadní roli v příštích týdnech sehraje americký Nejvyšší soud. Ten může rozhodnout o tom, zda Trumpova cla zůstanou, nebo se vrátí na původní nižší úroveň. „Několik lidí v Nejvyšším soudu může zásadně ovlivnit obchodní toky po celém světě – od automobilů až po vařečky z čínského e-shopu,“ podotýká Kovanda s tím, že pro českou ekonomiku by zrušení cel byla primárně dobrá zpráva.
Zatímco automobilový průmysl čeká postupný útlum, obranný sektor zažívá boom. „Automobilky hledají alternativu právě v oblasti obrany. Někdo úspěšně, někdo méně,“ říká Stříbrný z České exportní banky (ČEB).
Příležitost? Obrana Ukrajiny
Vývoz v obranném průmyslu podle něj roste o desítky procent meziročně. Nejde přitom jen o „hrubou ocel“ – velkou roli hrají i technologie, IT řešení a sofistikované systémy. „Rok 2023 byl u nás extrémní – až 80 procent nových obchodů směřovalo do oblasti obrany,“ dodává Stříbrný s tím, že ČEB díky novele zákona mohla financovat zásoby a zvýšenou výrobu pro Ukrajinu i spojence.
Banky, které se dříve obrannému průmyslu vyhýbaly, svůj postoj mění, potvrzuje i Kykal z PwC Legal. „Poptávka po financování obrany je tak urgentní, že banky přehodnocují svou politiku a ve velké míře zbrojní průmysl financují.“
Jedna z největších příležitostí příštích let má jasné jméno: obnova Ukrajiny. „Je to největší infrastrukturní projekt v Evropě od druhé světové války. Náklady se odhadují na 400 a více miliard eur,“ připomíná Kykal.
„Zájem ze strany českých firem je obrovský. Ale všechny požadují nějaké garance,“ upozorňuje Stříbrný. „Česká republika ale zatím neuvolnila tolik zdrojů, abychom mohli na Ukrajině hrát výraznější roli. Ten háček, kterým jsme tam zaháčkovaní, není tak pevný jako u některých jiných států,“ dodává.
Poslední Vánoce s Temu
Kam tedy dál, když Evropa nestačí a Amerika je nejistá? Logicky přichází na řadu Afrika a Latinská Amerika. „Afrika určitě potenciál má, ale pro českého exportéra je velmi obtížně uchopitelná,“ říká Stříbrný.
Problémem jsou politická rizika, složitá byrokracie a často nestabilní ekonomické prostředí. A pomohlo by českému exportu zavedení eura? Lukáš Kovanda je skeptický: „Myslím si, že v zásadě ne. Firmám by sice odpadly náklady spojené se zajištěním kurzového rizika vůči euru, ale makroekonomicky to není zásadní.“
Amerika je sexy, bitcoin je kasino a zlato pojistka, míní investoři |
Letošek může pro Čechy představovat „poslední levné čínské Vánoce“. Důvodem jsou podle Kovandy nově zaváděná cla na drobné zásilky z e-shopů typu Temu, Shein či AliExpress, na které dosud většina evropských zemí dopadala jen omezeně.
„Lidé si objednávají kvanta zboží z čínských e-shopů. Ale když to podraží o 10, 15, 20 až 30 procent – elektronika, oblečení, vybavení do domácnosti – Češi si to rozmyslí,“ uzavírá Kovanda.
