Renesanční malíř Albrecht Dürer portrétoval německého bankéře Jakoba Fuggera jako muže s úzce semknutými rty a soustředěným pohledem. Strohý oděv, ve kterém je rodák z Augsburgu na známém obraze zvěčněn, nosil v období pozdního středověku kdejaký kupec.
Fugger měl však k tuctovému obchodníkovi daleko. Americký novinář Greg Steinmetz líčí Fuggera jinak než Dürer - ve své knize „Nejbohatší člověk, který kdy žil“ ho zároveň označuje za nejvlivnějšího byznysmena všech dob. Knihu si lze v angličtině pořídit i ve vybraných českých knihkupectvích a e-shopech.
Jakob Fugger se sice netěšil takovému věhlasu jako jeho florentinský kolega Cosimo Medicejský, jehož reputace byla uhlazena brilantním uměleckým vkusem. Mnohé však napovídá tomu, že Fugger byl schopnější bankéř. V širších kruzích se o něm tolik neví, a to přes to, že by dnes patřil mezi nejdravější žraloky americké Wall Street.
Steinmetzův popis nezbytně nenabízí náhled do tajů bankovnictví přelomu šestnáctého století, ale příběh Fuggerova úsilí, bezohlednosti a chamtivosti kvůli tomu není o nic méně strhující. Všiml si toho i britský týdeník The Economist.
Nelítostný lichvář a inovátor Fugger
Jakob Fugger se narodil do rodiny dobře zaopatřených bankéřů a obchodníků s tkaninou v Augsburgu v roce 1459. Zbohatl na rizikových půjčkách, které sloužily k financování mocenských ambic rodu Habsburků. Jakoba si spřátelil římský císař Fridrich III., aby se posléze stal hlavním bankéřem jeho syna Maxmiliána prvního, který stál u zrodu Rakouskouherské říše. S financemi radil i španělskému králi Karlu V., jehož vítězství v bitvě u Pavie ještě více upevnilo Habsburskou nadvládu. Panovníci Fuggerovi za obří půjčky ručili majetkem a spíše než penězi je spláceli v naturáliích.
Fugger díky tomu získal kontrolu na rakouským stříbrem a maďarskou mědí. Postavil hutní pec na čištění mědi a s komoditou sám bezskrupulózně obchodoval. Německý obchodník zaplavil trh s drahými kovy v takovém množství, že došlo k jeho kolapsu. Následně napomohl financovat portugalský plán, díky kterému přesunul obchod s kořením z Benátek do Lisabonu. Tím značně oslabil postavení přístavní metropole.
Fugger zároveň pochopil, že informace představují konkurenční náskok. Vybudoval síť kurýrů s centrálou v Augsburgu, která klientům distribuovala tištěné noviny. Fugger tak přišel s první světovou finanční zpravodajskou agenturou.
Přítel papeže, který pobouřil rytíře i protestanty
Německý finančník získával kapitál pomocí spořících účtů s výnosem pět procent, podařilo se mu obejít zákaz katolické církve o lichvě. Fugger o přednostech lichvy osobně přesvědčil papeže Lva X., který na dohodě sám dobře vydělal. Papež v roce 1515 nechal zákon o úrocích přepsat a lichva se ze dne na den stala „profitem získaným bez práce, nákladů či rizika“.
„Moderní ekonomika byla v plném proudu,“ píše Steinmetz ve své téměř třísetstránkové knize.
Fuggerův vztah s Vatikánem byl založen rozsáhlé síti, skrze kterou za tří procentní odměnu přesouval peníze z Německa do Říma. Jeho největší historický úspěch však byl krok, který stál na počátku velké reformace. Fugger se spojil s dalším klientem z rodu Habsburků, kterému dopomohl ke koupi arcibiskupství v Mohuči.
Dvojice následně začala kupčit s odpustky, čímž obešla papeže Lva, který následně přišel o výnosy pro financování výstavby Svatopetrské baziliky. Mnich Martin Luther byl pletichami se svědomím katolíků pobouřen a v roce 1517 sepsal Devadesát pět tezí, ve kterých zatratil Řím a zažehl protestantskou reformaci.
Kromě klientů si však Fugger vytvořil i mnoho nepřátel. Postavil se proti němu Řád německých rytířů a nepřímo i němečtí sedláci, kteří se cítili být vykořisťováni tamními obchodníky. Jedním z lídrů rolnické vzpoury v roce 1520 byl i kněz Thomas Müntzer, který svým následovníkům přislíbil, že bůh nelítostného finančníka potrestá smrtí.
Ještě jako mladý muž Fugger předpověděl, že bude vydělávat tak dlouho, jak mu to síly umožní. Svůj slib splnil. Na sklonku svého života byl Fugger multimilionářem, který žil v luxusu v honosném paláci v Augsburgu. Přehnané či ne, Steinmetzovo tvrzení o tom, že Fugger byl nejbohatším mužem v historii, by bankéři a kupci světového formátu téměř jistě lichotilo.
